Možná jednou zabloudíte od pobřeží Chorvatska do vnitrozemí a budete překvapeni, kolik je tu zajímavých míst, hlavně úplně jiná krajina než v Čechách.
Je zde hodně kamení, různých zídek, vinice, kamenné domky mnohdy s kamennými střechami, pro nás trochu středověk. Ale pod pokličkou to tak není, panuje tu moderní život, snad jen vzpomínky na dobu před 20 lety, kdy bratr střílel bratra, soused vraždil souseda…
Ale nechme smutnění, kde je víno, tam je radost. Takže vítejte v Benkovaci. Toto město leží v severní Dalmácii , asi 30 km východně od Zadaru a 20 km severovýchodně od Biogradu na Moru v úrodné krajině, ale objevují se tu i kopečky v oblasti města Bukovica.
Doprava
Benkovac se nachází nedaleko dálnice A1 vlevo ve směru od Zadaru na Split, přímo městem .prochází silnice D27 od Gračace do Šibeníku, odpojují se zde další silnice D56 do Gorného a k moři míří D503 do Biogradu na Moru. Z města vycházejí i další silničky do okolních osad. Město také leží na železniční trati Zadar-Knin.
Historie
Stopy života v oblasti Benkovace byly nalezeny již z doby paleolitu, dá se říci, že tu lidé pak žijí neustále, jen se mění národnosti a vládci. Prvním známým kmenem zde byli Liburgové, námořníci, a to asi 1100 let před Kristem. Pak je ovládli Římané, kteří zakládali nové osady, ve 4. století se tu objevuje křesťanství a stavějí se první kostely. Dodnes se některé ve zříceninách v okolí zachovaly, jako třeba Lepuri-St. Martin, Korlat-St. Nediljica, Pridraga-St. Martin. Od 7. století se tu usazovali Avaři a pak Slované, kteří tu jsou již dodnes. Od roku 1409 byla oblast pod správou Benátek, a hranice s Chorvatským královstvím měla za důsledek výstavbu mnohých hradů, tedy i hrad Benković. Z dalších to jsou Perusic, Klicevica, Korlat, Vuksic a Budak.
V roce 1527obsadili Turci město a okolí, místní lidé prchali a zanechávali za sebou pusté vsi. Turci zde byli do roku 1683, kdy sem začali proudit noví osadníci.
Památky
Oblast Benkovace je známá velkým množstvím středověkých památek, kostelů a hradů, jejich zříceniny jsou častým cílem turistů. Nejvýznamnější je hrad Benkovac, postavený v 2. pol. 15. století na kopci jako dominanta kraje. Dodnes z něho zbyly hradby i věže, má i část opevnění postavenou Turky. Dnes v něm sídlí městské muzeum.
Ve městě stojí dále katolický kostel sv. Antonína z 18. století a stál tu i kostel Nar. P. Marie z roku 1864, který byl za válek po roce 1991 zničen a pak postaven nově. Pravoslavný kostel sv.o Jana byla postavena v roce 1885 na základech staršího kostela z roku 1590.
Okolí
Jak bylo řečeno, v okolí se nachází velké množství kostelů různých církví, v Dolním Karinu také františkánský klášter s kostelem Panny Marie Andělské. Pak tu máme několik archeologických nalezišť, třeba v Bjelině, kde je i turecké opevnění, jakož i v Brgudu. U něho najdeme památné místo Gradina Jarebinjak na vršku západně od osady. V již zmíněné Dolní Karině jsou pozůstatky římského amfiteátru Coriniumna a na nedalekém kopci zřícenina pevnosti Miodrag z 15. až 17. století. V Nadinu najdeme zbytky starého města, v Perušić Benkovački pevnost, v Raštevići zříceninu hradu Klicevica z roku 1453.
Východně od města asi 5 km stojí osada Pograd a jižně od ní památka největší, zbytky římského města Asseria. Jsou zde torza brány, náměstí, fóra u kostela sv Spirita, vedl sem i 3 km dlouhý akvadukt z dnešní obce Lisicic. Místy je zdivo vysoké až 4 metry a silné až 3 metr. Asseria je největší perla v koruně bohatého kulturního a historického dědictví oblasti.
Cestovní ruch
Mnoho lidí sem jezdí za vynikajícím vínem, o kterém již byla řeč. Velkou atrakcí je Prokljanské jezero spojené s mořem úzkým kanálem, má proto dvojí vodu, slanou i sladkou. Benovacské trhy patří k největším v Chorvatsku. Ubytování je většinou v soukromých objektech, domcích a podobně, ale s tím máme většinou dobré zkušenosti.