Chorvatsko je IN

Chorvatská vlajka byla oficiálně přijata v prosinci roku 1990, před prohlášením nezávislosti země v červnu 1991. Modrá, červená a bílá – barvy, které se používají u vlajek mnoha slovanských zemí, se používali i v té chorvatské od roku 1848, stejně jako erb ve středu vlajky (i když dnes se používá jiný), který zobrazoval štíty Chorvatska, Dalmácie a Slavonie.

Před zavedením této vlajky se v Chorvatsku používala vlajka Jugoslávie. Na ní byly také modré, bílé a červené pruhy s červenou hvězdou – klasickým komunistickým symbolem – umístěnou ve středu. Erb ve středu současné chorvatské vlajky se ve skutečnosti skládá z kostkovaného štítu s pěti jednotlivými erby různých provincií, ze kterých se Chorvatsko skládá. Je to – zleva doprava – půlměsíc s hvězdou (nejstarší známý erb Chorvatska), dva červené pruhy na modrém podkladu (erb Dubrovníku), tři zlaté lví hlavy (erb Dalmácie), zlatá koza (erb Istrie) a zlatá hvězda nad černou kunou (erb Slavonie). Slavná kostkovaná část, která propůjčila svůj vzhled například chorvatských sportovním dresům, které jsou prostě jedinečné, pochází už z 10. Století, kdy byla symbolem chorvatských králů.

Chorvatská hymna s názvem Ljepa nasa domovino, v překladu „Naše krásná vlasti,“ pochází z 19. století a byla používána jako hymna Chorvatska i v dobu, kdy bylo součástí Jugoslávie, a po prohlášení nezávislosti v roce 1991 se stala oficiální hymnou země. Můžete si ji poslechnout níže.

Ostrov Lokrum patří mezi nejmenší chorvatské ostrovy, na druhé straně ale mezi nejznámější. I když ho mnozí nenavštíví, určitě ho v Dubrovníku nepřehlédnou. Tvoří totiž ve výhledu na moře z historické části města výraznou dominantu.

Lokrun je vzdálen od pevniny 635 metrů, a to jihovýchodně od hradeb Dubrovníku. Jméno ostrova je pravděpodobně zkomoleninou latinského slova ve významu „acrumen“, tedy kyselé ovoce, protože kdysi na ostrově rostlo, šlo zejména o kyselé pomeranč .

Doprava

Na ostrov jezdí v sezóně každou půlhodinu trajekty z Dubrovníku, ale dostaneme se sem i z přístavu Mlini. Jinak severovýchodní pobřeží je nízké a vhodná pro kotvení malých lodí. Hlavní přístav najdeme v široké zátoce na jihovýchodním pobřeží, který je ale upraven jen pro kotvení menších výletních lodí.

Příroda

Ostrov má rozlohu 0,69 kilometru čtverečního, ale udávají se i jiné plochy. Pokud jde o největší přírodní zajímavost, tak na jižní části najdeme 10 metrů hluboké slané jezero s názvem Mrtvé moře, obklopené vysokými skalami. Jak bylo řečeno, severovýchodní pobřeží je nízké, naopak jihozápadní pobřeží je strmé a nepřístupné. Na Lokrum je také na ploše 2 ha botanická zahrada založena Akademií věd a umění v roce 1959 s ukázkami tropických a subtropických rostlin, pro veřejnost byla otevřena v roce 1967. Zahrada byla poničena za válek po roce 1990. Jinak je ostrov pokryt jahodovím, vřesem, jalovcem, olivami, kaktusy, magnoliemi, duby, borovicemi, cypřiši, vavřínem a dalšími rostlinami a stromy. Část ostrova byla roku 1963 vyhlášen přírodní rezervací o rozloze 72,4 ha.

Ostrov má od severu k jihu 1,6 km, na šířku má od 280 do 540 metrů. Nejvyšším vrcholem je Glavica s výškou 96 metrů nad mořem, kde stojí francouzská Královská pevnost.

Osídlení

Ostrov byl poprvé osídlen v roce 915, následně pak v 1. polovině 11. století, kdy zde vzniklo nejvýznamnější benediktinské opatství v oblasti Dubrovniku. V roce 1023 byl založen klášter, kdy arcibiskup Vital požádal benediktina Petra Gučetiće z opatství Santa Maria na ostrově Tremiti v jižní Itálii v regionu Puglia. Mimo klášter zde vznikl i kostel Zvěstování a kaple sv Blažeje v roce 1557. Samotný klášter prošel několika významnými přestavbami, hlavně na přelomu 12. do 13. st. to byl nový románský kostel (dnes např. tři půlkruhové apsidy aj.), v 15. st. kostel dostal novou goticko-renesanční fasádu a byla prodloužena loď. Na přelomu 15. a 16. st. byly postaveny dvě boční kaple. V roce 1667 poškodilo klášter zemětřesení a v roce 1798 byl klášter zrušen. Ostrov pak zakoupilo 12 měšťanů Dubrovníku a mniši odešli do Itálie.

Na Lokrumu údajně roku 1192 ztroskotal anglický král Richard I. Lví srdce, když se vracel z 3. křížové výpravy, a z vděčnosti za záchranu života věnoval peníze na postavení nového kostela. V roce 1571 sem zavítal alžírský pirát Carajos (Ulus Ali), v roce 1631 se tu chtělo opevnit 200 benátských vojáků, ale Dubrovničtí je zahnali střelbou z pevnosti sv. Jana.

V horní části ostrova je již zmíněná Královská pevnost ve tvaru hvězdy, která byla postavena na příkaz Napoleona v roce 1806. Později byla pevnost využita rakouskou armádou jako Maxmiliánova věž, když v roce 1830 ostrov získal Ferdinand Maxmilián Habsburský. Po jeho smrti ostrov změnil několikrát majitele, mezi jinými to byl i rakouský korunní princ Rudolf. V roce 1860 ostrov patřil opět Habsburkům a knížecímu rodu Windischgrätzů. Za nich na ploše kláštera byl vystavěn zámek s nádhernou zahradou. Na konci 19. st. Lokrum získali dominikáni, ale po 1. sv. válce zde bylo dětské rehabilitační centrum.

Cestovní ruch

Lokrum je oblíbeným místem pro domácí i zahraniční rekreanty, najdeme tu mnoho možností ke koupání, a to včetně nudistické pláže s kavárnou na jihovýchodě ostrova. Jinak zde jsou dvě restaurace a další malé kavárny. Vedle toho ostrovem vede pět vycházkových tras, lze se procházet zmíněnou botanickou zahradou, prohlížet památky a jezero Mrtvé moře. K atraktivitě ostrova přispělo i to, že se tu natáčelo několik epizod amerického televizního seriálu Hra o trůny, je zde od července 2015 malé muzeum. Konají se zde různé divadelní a koncertní představení, například je vyhlášené provedení Snu noci svatojánské od W. Shakespeara. Od roku 2015 se tu konají Lokrumské večery s koncerty zahraničních hudebníků.

Ostrov však nemá žádné ubytovací kapacity, restaurace je ve starém klášteře.

Ostrov Saplun najdeme v Jihodalmatském souostroví, 3,5 km severovýchodně od Lastova a 15 km jihovýchodně od ostrova Korčula, od kterého ho dělí Lastovský průliv (Lastovski kanal). Ostrov patří do skupiny Lastovnjaci (Lastovsko), která se dělí na ostrovy Donji školji a Vrhovnjaci. Skupinu Donji školji na severovýchodě tvoří malé ostrůvky a útesy, k hlavním zde patří Češvinica, Kručica, s nejvyšším bodem souostroví 83 metrů, Stomorine a čtveřici větších ostrůvků z nich doplňuje náš Saplun.

Východněji se ještě nachází menší skupina ostrovů Vrhovnjaci, především Sestrice, Vlašnik a Glavat se známým majákem. Nejbližším sousedem je severně ležící ostrůvek Arženjak Mali (vzdálený pouhých 95 metrů) a trochu severovýchodněji Arženak Veli.

Ostrůvek Saplun byla na některých starších mapách uváděn jako Mladine.

Doprava

Na ostrov nemíří žádná linka veřejné dopravy. Pokud se sem vydáte soukromě, nejbližší přístav s veřejnou dopravou je 17 km vzdálený Ubli na odvrácené straně ostrova Lastovo. Blíž 15 km je ještě Pasadur a následuje z těch malých Zaklopatica 9 km a Lučica 7 km, vše na Lastovu. Do Polače na Mljetu je to východně 35 km, případně 32 km do Korčuly a stejně tak do Orebiče.

Na ostrově Saplun je jen malé přístaviště s molem, a to v mělké zátoce na severním pobřeží, která je ale dobře chráněná ostrůvkem Arženjak Mali. Někdy zde kotví poměrně dost lodí a jachet, všichni jsou tu pro pěkné koupání, ale na druhou stranu tropí větší hluk.

Příroda

Ostrov je tvořen křídovým vápencem. Jeho rozloha je 41,5 hektaru a délka pobřežní linie měří 3,22 km. Nejvyšší bod na ostrově má výšku 27, ale někdy se uvádí i 40, metrů nad hladinou moře. Ostrov má pro protáhlý tvar, kdy se sužuje směrem k východu. Od západu k východu měří ostrov 1,25 km, od severu k jihu je ostrov měří 50 metrů v západní části, v místech zmíněné s malým molem zátoky má 300 metrů. Na východní straně do moře vybíhá skalnatá plochá výspa. Zajímavostí je male „jezírko“ ve skalnatém pobřeží na jihovýchodním pobřeží, asi 250 metrů vzdálená od nejvýchodnějšího cípu ostrova.

Ostrov je z větší části zalesněný (borovice) a pokryty macchií. Návštěvníci oceňují zdejší velmi příjemné podnebí, ostrov patří k místům s největším počtem hodin slunečního svitu, hned za Hvarem. Vanou zde také příjemné větry mistral a levant, které zmírňují letní vedra. Průměrná teplota je na ostrově 17°C, nejteplejším měsícem je červenec s 25 °C a nejchladnějším březen s 11 °C. Dešťových srážek zde spadne ročně v průměru 1.708 mm, nejdeštivějším měsícem je únor s 263 mm deště a nejsušší srpen s 49 mm deště.

V roce 2006 se stal ostrov Lastovo a celé Lastovské souostroví, tedy včetně Saplunu, jedenáctou chráněnou krajinnou oblastí Chorvatska, „park prirode“. Status chráněné oblasti zajišťuje zdejším ostrovům a ostrůvkům ochranu rostlinného a živočišného světa, dnes i v budoucnosti, a to jak na pevnině, tak v moři. Jde ale o poměrně liberální kategorii ochrany přírody, kde se klade důraz na krajinotvorné, přírodní, kulturně historické a turisticko-rekreační hodnotami, je proto povolena hospodářská činnost, včetně turisticko-rekreačních činností, které avšak nesmí ohrožovat jeho základní hodnoty a bohatství. Neplatí zde proto žádné zákazy vstupu a ostrov lze volně navštěvovat.

Osídlení

Ostrov Saplun nebyl nikdy v minulosti trvale obýván a je tomu tak i dnes. Návštěvníci si sice upravili místa vhodná pro pikniky, grilování a pod, ale jde jen o provizorní úpravy.

Cestovní ruch

Ostrůvek Saplun navštěvují milovníci krásného koupání, hledají zde samotu, i když je to někdy samota i trochu „hlučnější“. Ve zmíněné zátoce s molem je velmi pěkná romantická písečná a oblázková pláž, ale najdeme zde i jiné, byť menší. Z kraje je ve vodě jakoby hráz z větších kamenných masívů, ale pak následuje skvělé písčité dno. Hloubka se vzdáleností od břehu pozvolna klesá. Moře tu bývá dobře prohřáté už za prvních slunečných květnových dnů. V borovicovém lesíku, kde byly vytvořeny dvě místa pro občerstvení, lze najít příjemný stín.

Co dělá Saplun zajímavý, je především to, že se v Lastovského souostroví nachází několik potopených vraků lodí a velké množství mořských rostlin a korálů, mořských hub a pláštěnců. Přímo na severní straně Saplunu se nachází jedno z antických chorvatských podmořských nalezišť v hloubce 28 až 33 metrů, kde jde o zbytky antické obchodní lodi z 2. stol. př. n. l. Můžeme zde vidět třeba amfory, ale ty jsou zabezpečeny sítěmi proti poškození a odnosu.

Chorvatsko má tři ostrovy se jménem Ošljak, předně jeden bez přízviska, ten je z nich největší, a pak dva malé, Ošljak Veliký s rozlohou 1,1 ha jižně od Pašmanu a Ošljak Malý, asi 650 metrů východně, asi ještě poloviční. Stejné jméno pak nese i jedna hora s výškou 595 metrů asi 9 km severně od Trogiru. My se budeme věnovat ostrovu Ošljak, který leží mezi ostrovem Ugljan a Zadarem.

Jde o nejmenší obydlený ostrov na pobřeží Jaderského moře, u jeho chorvatského pobřeží. Od Zadaru je vzdálen 3,2 km a od pobřeží Ugljanu pouhých 850 metrů. Leží v Zadarském průplavu, asi 780 metrů severně od centra osady Kali, a asi 940 metrů od osady Preko na ostrově Ugljan, administrativně patří pod město Zadar.

Doprava

Ostrov má jediný námořní přístav, který má asi 4 metry hluboké moře a je dobře chráněný před větry. Jezdí sem pravidelná trajektová doprava 4 krát za den, a to 2 krát z Preku a 2 krát ze Zadaru. Přístav se nachází na západní straně ostrova. Na něm však nejsou žádné silnice a ani cesty pro vozidla, a to ani parkovací plochy. Dokonce se ani neuvažuje, že by se něco takového zde v budoucnu budovalo.

Příroda

Reliéf struktury ostrova odpovídá dalmatskému typu pobřeží, je složen z vápencových a dolomitových hornin. Ostrov má oválný tvar zhruba natočený od severu k jihu, a to v délce 850 metrů, napříč pak je to maximálně 480 metrů, plochu má 33,2 ha, pobřežní linie je dlouhá 2,41 km a nejvyšší bod ostrova má výšku 88,8 metrů nad mořem. Nazývá Lazaret.

Ostrov je porostlý cypřiši a borovicemi, machií (křoviny) i plantážemi starých olivovníků. Některé plochy jsou uvedeny s tím, že na nich rostou ohrožené, a tím pádem chráněné rostliny uvedené v červené knize. Jinak zde najdeme suché trávníky na jemném písku, ale i tvrdé skalnaté podloží. Ostrov je od roku 1985 vyhlášen jako chráněná krajinná oblast.

Zajímavá je i zdejší fauna, zejména zde mají stanoviště některé ohrožené druhy ptáků, jako je třeba skřivan lesní (Lullula arborea), linduška úhorní (Anthus campestris), sokol stěhovavý, orel skalní ( Aquila chrysaetos), kormorán chocholatý (Phalacrocorax aristotelis), orlík krátkoprstý (Circaetus gallicus), potápka rudokrká (Podiceps grisegena), rybák severní (Thalasseus sandvicensis), Ostříž jižní (Falco eleonorae) či buřňák šedý (Calonectris diomedea). Z Červené knihy obojživelníků a plazů je zde domovem přísně chráněná kareta.

Podnebí je zde příjemné s dlouhými, suchými a teplými léty a krátkými, mírnými a deštivými zimami. Průměrná roční teplota se tu pohybuje kolem 15,2 ˚C, leden má v průměru asi 7 ˚C, zatímco průměrná teplota nejteplejšího měsíce července se pohybuje mezi 24 °C a 25 ˚C.

Osídlení

Ostrov Ošljak bylo osídlen již v dávných dobách v období starého Říma. Ve středověku byl od roku 1320 v držení zadarského arcibiskupství, pak patřil do majetku šlechtických rodin. Do roku 1630 Ošljak sloužil jako karanténa pro infekční pacienty. Za válek šlo o velmi strategicky bod v ochraně Zadarského průplavu, při několika příležitostech, konkrétně v roce 1242, a pak v letech 1311 až 1313, se zde vylodilo benátského vojska během útoků na Zadar. V roce 1775 se zde postavily dva větrné mlýny na obilí, ale ukázalo se, že vzhledem k nestálosti větru nejsou ekonomicky životaschopné. Dnes z nich najdeme jen zříceniny. Největší památkou ostrova ale jsou kostel sv. Panny Marie, na severu ostrova pak zříceniny letní rezidence rodinnou Calogerů z doby Benátské republiky, rodina pravděpodobně pocházela ale z Kréty. Pokud jde o kostel, jeho základy byly položeny již v 6. století, ale je připomínán již v roce 1320, je ), ale původně byl zasvěcený sv. Jeronýmovi, přestavěn byl v 15. století péčí zadarského arcibiskupa Lawrence Veniera. V roce 1630 zde byla postavena vojenská nemocnice.

Osada na ostrově je dobrým příkladem tradiční středomořské architektury, jde o ucelený soubor deseti budov tvořících celou vesnici, většinou osídlenou rodinou Valčićů. Domy se datují do 17. a 18. století. Základní škola zde zahájila provoz v roce 1927, ale ukončila ho v roce 1958.

Dnes tu bydlí asi 30 obyvatel, osada Ošljak se rozprostírá na pobřeží v délce asi 950 metrů a asi 70 metrů hluboko od pobřeží.

Na severu ostrova stojí maják, který je viditelný do vzdálenosti asi 12 km.

Cestovní ruch

Ostrov po svou malou rozlohu nepatří k často vyhledávaným destinacím, ale přesto se tu lze ubytovat v apartmánech, lze si pronajmout byl. Podél pobřeží jsou úzké příjemné pláže, ostrov je protkán sítí cestiček k procházkám. Například se doporučuje vstoupit na vrchol, odkud je pěkný výhled na Kali a Preko .Ošljak však také nabízí četné možnosti rybaření a potápění, včetně šnorchlování.

Seznamte se s chorvatskými městy, které jistě budou alespoň průjezdním místem vaší trasty na cestě k moři do oblíbené destinace Chorvatska.

DUGO SELO

Dugo Selo naleznete v Záhřebské župě. Žije zde osmnáct tisíc obyvatel a za návštěvu stojí například kostel Svatého Martina, který spadá pod římskokatolickou církev.

IVANIĆ – GRAD

Ivanić – Grad má patnáct tisíc obyvatel, vozidla místních jsou označena poznávací značkou ZG a toto skromné městečko má též své webové stránky.

JASTREBARSKO

V této župě se nachází též šestnácti tisícové město Jastrebarsko, které leží ve střední části Chorvatska.

SAMOBOR

Samobor si dělá reklamu nádhernou přátelskou hlavní třídou. Jako skromné malebné městečko o téměř čtyřiceti tisíc obyvatel má svůj původ ve třináctém století, konkrétně je to rok 1242. Má co dočinění s maďarským králem Bélou IV. a v šestnáctém století se zde těžila měď. Dnes kupodivu město funguje jako ne příliš známý turistický bod, o to větší soukromí vám zde však nabídne. V devatenáctém století Samoboru vládli též Francouzi. Historie má toto město požehnaně. Jeďte se s ní seznámit.

SVETA NEDELJA

Osmnáct tisíc obyvatel v čele s malebným kostelíkem a starostou Drago Prahinem.

SVETI IVAN ZELINA

V tomto městě žije šestnáct tisíc obyvatel, místo není příliš známé a ni bohaté na pamětihodnosti.

VELIKA GORICA

Velika Gorica disponuje bohatou architekturou a originálním znakem černého štítu, ve kterém se leskne bílý být v poskoku s budovou v kopytech. Záhřebská župa také nabízí své asi nejzajímavější městečko s 64 tisíci obyvateli. Město vzniklo v roce 1228, má tak bohatou historii, a to včetně antických pozůstatků. Kromě toho se nedaleko nachází letiště hlavního města.

VRBOVEC

Město s patnácti tisíci obyvateli.

ZAPREŠIĆ

Ve znaku tohoto území naleznete modrou a bílou barvu. Vlajka přidává navíc barvu žlutou. Bydlí zde pětadvacet tisíc obyvatel a neopomenutelná je také železniční stanice, která umožňuje spojení až do Slovinska.

Za návštěvu zde stojí:

Novi Dvori – feudální velkostatek, majetek bána Jelačiće s rodinnou hrobkou, dále muzeum a galerie malíře M. Skurjeni
Dvorac Lužnica – zámek s osmnáctého století s parkem a jezírkem
Dvorac Januševec – klasicistní zámek s parkem
Jezero Zajarki – uměle vytvořené jezero

Seznamte se s chorvatskými městy, které jistě budou alespoň průjezdním místem vaší trasty na cestě k moři do oblíbené destinace Chorvatska. Některé z nich nabízejí zajímavé turistické body, které stojí k vidění. Jiné mají bohatou historii v rámci své dlouhé existence.

KRAPINA

Ve středním Chorvatsku, v Krapinsko – zagorské župě naleznete malé městečko se třinácti tisíci obyvateli. Jedná se o Krapinu, která vznikla v roce 1193. Krapina hraničí se Slovinskem a ve středověku byla sídle maďarských a chorvatských vládců.

V roce 1899 zde nalezl paleontolog kostru neandrtálce, která byla stará sto tisíc let.

Krapina má dvě základní školy, jednu střední školu, obchod s potravinami, lékárnu, banku a poštu. Nachází se však poblíž dálnice A2, která pokračuje až do Záhřebu, dopravní spojení je zde tak dobré. Označení místních vozidel je pod písmeny KR.

SISAK

Sisak turistům nabízí nádhernou pevnost, která stojí za návštěvu. Nachází se v Sisacko – moslavinské župě ve Středním Chorvatsku, kde rovněž žije okolo šedesáti tisíc obyvatel, kteří jsou silně křesťanského vyznání. Vozidla jsou označena písmeny SK.

Historickou zajímavostí tohoto místa je, že se v době Římské říše jmenovalo Siscia. Byl zde zavražděn svatý Quirinus, který je dodnes patronem města a výše zmíněná pevnost zde stojí již od šestnáctého století. Dnes funguje především jako muzeum, a zároveň připomínka vítězství nad Turky (1593 rok). Nezapomeňme na barokní Mali Kaptol, klasicistní Velki Kaptol nebo Stari most, což je turisty hojně navštěvovaná architektura.

Druhá světová válka zde skrývala velký dětský koncentrační tábor Jasenovac, kde usmrcovali srbské, židovské a romské děti.

Město Sisak žije zemědělstvím a metalurgií, zpracovává ale také kůži, vyrábí potraviny a těží ropu. Své jméno má i místní fakulta metalurgie Záhřebské vysoké školy.

Místní příroda nabízí turistům minerální prameny nebo přírodní park. K partnerským městům kromě jiných patří i naše česká Jihlava.

GLINA

Malé město ve středu země disponuje pouhými třemi tisíci obyvateli, kteří žijí ve čtyř tisících bytech, které župa nabízí.

I tohoto města se dotkla druhá světová válka, neboť zde bylo v roce 1941 v ortodoxním kostele povražděno téměř dva tisíce nevinných osob, a to právě kvůli křesťanství. Přežila jen jedna osoba, která poté tento příběh odvyprávěla.

Také jugoslávská válka se Gliny nemile dotkla – musela se stát nedobrovolně srbským územím a nacházel se zde koncentrační tábor, ve kterém umíraly osoby, hlásící se ke katolické nebo muslimské víře. Srbové zde zničili dva historické katolické kostely a neušetřili ani kapličky a místní hřbitovy.

HRVATSKA KOSTAJNICA

Zde žije 1993 obyvatel, kteří se pyšní alespoň místním hradem a troskami kostela. Pro místní se zde nachází základní a střední škola, která má charakter mezinárodní ekologické školy, dále zdravotní středisko a nemocnice. Důvod pro návštěvu tohoto městečka je přátelská atmosféra a každoroční slavnost jedlých kaštanů (ketenijady)

KUTINA

V Kutině bydlí 15 tisíc obyvatel, ale především zde sídlí televizní stanice Nezavisna Televizija. Městečko má svůj původ již v roce 1256.

NOVSKA

Nedaleko Kutiny existuje také obec Novska s cca osmi tisíci obyvateli. Nachází se uprostřed železniční trati, nabízí tak dobré dopravní spojení, ale také ocelárnu Metaflex.

PETRINJA

Elektronicky perfektně propojená Petrinja nebo Petrunja se nachází rovněž v Sisacko – moslavinské župě a má přibližně čtrnáct tisíc obyvatel. V blízkosti se nachází Petrova gora a dějiště bitvy o horu Gvozd.

KARLOVAC

Hrad Dubovac se nachází v tomto městečku, v Karlovacké župě. Karlovac má téměř šedesát tisíc obyvatel, složených z Chorvatů a Srbů a vzniklo v šestnáctém století. Vozidla na tomto území jsou označena písmeny KA.

Karlovac byl založen v šestnáctém století jako pevnost proti Turkům. Na město byl povýšen až za Marie Terezie v roce 1777 – v době, kdy se Karlovac vzpamatovával z moru z roku 1773, který vyhladil polovinu místní populace.

Jistě znáte Karlovačko Pivo, které spadá pod koncern Heineken. Prodává se v celé zemi, a také patří mezi nejoblíbenější piva, a to nejen v Chorvatsku. Nechybí zde ani strojní, textilní, kožedělný a dřevozpracující průmysl.

K partnerským městům patří dokonce i Kansas City v Americe.

OGULIN

V Karlovacké župě naleznete městečko, které nemá ani deset tisíc obyvatel. Jmenuje se Ogulin, kterému dominuje frankopanský hrad Kula, který byl postaven v patnáctém století. Nedaleko Ogulinu se tyčí také hora Klek. Ogulin je kromě jiného, také významným železničním uzlem.

VARAŽDÍN

Další chorvatské město má půvabnou radnici. Jeho vlajka kombinuje dvě barvy, a sice červenou a bílou a žije zde téměř padesát tisíc obyvatel.

Varaždinská župa v čele s obcí Varaždín vznikla ve dvanáctém století. Místní auta jsou značeny písmeny VŽ a nechybí zde ani spanilý Varaždinský bílý hrad a oranžovými kopulemi z pálených tašek.

První zmínka o tomto městě pochází z roku 1181, a to díky maďarskému králi Bélovi III. V roce 1209 se pak Varaždín stal královským městem, a dokonce i centrem celého Chorvatska. Ve třináctém století zde vznikl díky maltézským rytířům také klášter a kostel.

Průlomový byl rok 1725, kdy se město stalo centrem celého Chorvatska díky bánovi Franjovi Nadasdym. V osmnáctém století pak přišli jezuité a vzniklo gymnázium a barokní kostel. V období průmyslové revoluce pak textilní závody Tivar.

Toto město je důležitým dopravním uzlem na dálnici A4 – Záhřeb – Budapešť. Partnerským městem je například slovenská Trnava.

LUDBREG

Varaždinská župa v sobě ukrývá městečko Ludbreg, které má osm tisíc obyvatel. Náleží mu dvanáct vesnic – Apatija, Bolfan, Čukovec, Globočec Ludbreški, Ludbreg, Poljanec, Segovina, Selnik, Sigetec Ludbreški, Slokovec a Vinogradi Ludbreški.

LEPOGLAVA

I Lepoglava má okolo osmi tisíc obyvatel a náleží ji patnáct vesnic. Lepoglava byla sídlem barokního kláštera i mnichů řádu paulínů. Významnou pamětihodností je například kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie s křížovou chodbou.

Dnes je město známé především díky věznice, ve které byl vězněn Josip Broz Tito – jugoslávský prezident.

Lepoglava zahrnuje Bednjicu, Crkovec, Donju Višnjicu, Gorniu Višnjicu, Jazbinu Višnjičku, Kamenicu, Kamenički Vrhovec, Kameničko Podgorje, Muričevec, Očuru, Viletinec, Vulišinec, Zalužje, Zlogonje a Žarovnicu.

VARAŽDINSKE TOPLICE

Necelých sedm tisíc obyvatel mají Varaždinské Toplice, kterým však nechybí oficiální webová stránka. Varaždinské Toplice mají dvaadvacet městských částí, je to Boričevec Toplički, Črnile, Čurilovec, Donja Poljana, Drenovec, Gornja Poljana. Grešćevina, Hrastovec Toplički, Jalševec Svibovečki, Jarki Horvatićevi, Leskovec Toplički, Martinkovec, Petkovec Toplički, Pišćanovec, Retkovec Svibovečki, Ruklievina, Svibovec, Škarnik, Tuhovec a Vrtlinovec.

KOPRIVNICA

Koprivnicko – križevecká župa a její městečko Koprivnica má přibližně 31 tisíc obyvatel. Jedná se tak již o opravdu větší město s rozvinutější infrastrukturou i nabídkami služeb. Žijí zde zejména Chorvati, Slovinci, ale také Maďaři, Albánci, Romové a Srbové. Místní vozidla jsou označována spojením písmen KC.

První zmínka o tomto městě je z roku 1272. V roce 1356 byla Koprivnice prohlášena za svobodné obchodní město, díky čemuž se zde začaly hromadit služby i průmysl. Později zde byly zřízeny kasárny pro vojáky a až dekret Marie Terezie přesunul armádu na jiné místo.

Zajímavostí je, že ve dvacátém století zde vznikl závod Podravky, po které v Koprivnici zůstalo také muzeum.

BJELOVAR

Park s katedrálou svaté Terezie z Avily je hlavní turistickou dominantou tohoto chorvatského města. Tím se na svém území pyšní Bjelovarsko – bilogorská župa.

Bydlí zde dvaačtyřicet tisíc obyvatel složených z 0,5 procent z Čechů. Vozidla jsou značena písmeny BJ.

První zmínka o městě pochází z roku 1413. V roce 1756 zde byla vybudována pevnosti proti Turkům a roku 1874 se město stalo oficiálně svobodným městem. Opomenout však nelze ani konflikt s jugoslávskou armádou v roce 1991, který si zde vyžádal jedenáct obětí. Od dvacátého století se v Bjelovaru vyráběly také traktory Tomo Vinković. Po útoku Američanů však výroba skončila.

Katedrálu svaté Terezie z Avily mají na svědomí Češi, a sice piaristé Hubert a Ignác Divišovi. Kostel byl pak poškozen v roce 1880 díky zemětřesení a až o osm let později jej přestavil rakouský architekt. V roce 1991 znovu utrpěl rány, a to granátem, který zabil tři lidí. Až v roce 2009 se tento kostel stal díky papežovi Benediktu XVI. katedrálou.

GAREŠNICA

Garešnica má přes deset tisíc obyvatel, které zaujímají téměř z devadesáti procent Chorvaté. Garešnicu naleznete v mikroregionu Moslavina, severovýchodně od Kutiny.

Místní části jsou Ciglenica, Dišnik, Duhovi, Garešnički Brestovac, Gornij Uljanik, Hrastovac, Kajgana, Kaniška Iva, Kapelica, Mala Bršljanica, Mali Pašljan, Malo Vukovie, Rogoža, Tomašica, Trnovitički, Uljanički, Uljanik, Velika Bršljanica, Veliki Pašijan, Veliki Prokop, Veliko Vekovje a Zdenčac.

Město pochází patrně z roku 1527. Nepatří tak k nejmladším chorvatským městům, avšak má krásné pamětihodnosti, jako je například Kostel Panny Marie z roku 1752, který je dodnes původně vybaven. Garešnica má i památník padlých obránců z války za nezávislost.

Mezi slavné rodáky patří například filosof Boris Buden. Dále herec Zvonimir Ferenčić, malíř Mato Gereci, spisovatel Slavko Kolar nebo Vladimir Novotny nebo manažer mise Apollo 11 – Mika Vucelić.

GRUBIŠNO POLJE

Grubišno Polje nabízí centrum města s kostelem Svatého Josefa, který byl postaven v roce 1780. Umístění je v Bjelovarsko – bilogorské župě.

V tomto malém městečku bydlí pouhých šest tisíc obyvatel a v rámci etnického složení zde mají své místo také Češi (18 %). Lidé jsou zde katolického vyznání.

Češi zde přišli v devatenáctém století a Grubišno Polje je zrovna chorvatským územím s nejvíce zabydlenými Čechy. Dále je to například Daruvar, Končanica a Dežanovac.

Léto zde místní tráví u rybníka Bára, který je oblíbeným letoviskem i cizinců. Pořádají se zde různé letní akce a nechybí zde ani plavčík pro případ potřeby. Stav vody je pravidelně kontrolován.

DARUVAR

Chorvatské město Daruvar osidluje z devatenácti procent české obyvatelstvo a nachází se zde pro ně česká školka, škola i české třídy gymnázia. Žije zde celkem přibližně třináct tisíc osob.

Daruvar leží 130 kilometrů od hlavního města Chorvatska a patří pod něj Daruvarski Vinogradi, Doljani, Donji Daruvar, Gornji Daruvar, Lipovac Majur, Ljudevit Selo, Markovac a Vrbovac.

Město nachází svůj původ ve čtvrtém století, svůj název si však nese až od roku 1771. Nechybí zde léčebné lázně, archeologické nálezy z doby kamenné, ale i historie řeckých a římských spisovatelů, kteří psali o Keltech, kteří zde kdysi žili. K Jaderskému moři to máte 300 kilometrů, do hlavního města – Zábřehu – 130 kilometrů.

Ke slavným osobnostem této obce patří například nechvalně známý David Frankfurter (zabil Wilhelma Gustoffa) a Milivoj Ašner (policejní náčelník, a zároveň válečný zločinec).

RIJEKA

Kdo by neznal Rijeku – oblíbené letovisko Čechů? Za Rijekou je třeba letět do Přímořsko – gorskokotarské župy, žije zde celkem 144 tisíc osob, mezi které patří také Italové, kteří si toto místo oblíbili. Patronem je Svatý Vít.

Místní vozidla jsou označována spojením písmen RI a Rijeka patří na třetí místo k nejhustěji zabydleným chorvatským územím. Naleznete zde katolické arcibiskupství, ale také fotbalový klub – HNK Rijeka.

Za Vaši návštěvu stojí například Národní divadlo Ivana pl. Zajca nebo Chrám sv. Víta. Od sedmého století bylo toto město osídleno Slovany, ve středověku pak aquilejskými patriarchy. Město je městem až od třináctého století tohoto letopočtu.

Habsburkové se Rijeky zmocnili v patnáctém století, a to na dobu dlouhých 300 let. V osmnáctém století pak Rijeka získala titul svobodného přístavu, načež se ji však zmocnili Francouzi, a dále i Uhersko, Itálie nebo Jugoslávie.

Rijeka je oblíbeným bodem turistů zejména proto, že nabízí mnoho památek, jako je například barokní jezuitský chrám svatého Víta, chrám svatého Jeronýma, kapucínský kostel z dvacátého století nebo pozůstatky římského osídlení. Kromě toho má však toto městečko roztomilé úzké uličky a malebné mořské pobřeží. Navštívit zde můžete množství divadel, univerzitu z třiasedmdesátého roku, galerie a muzea. O roku 1982 se zde také každoročně pořádá v lednu a únoru karneval na počest místních Italů.

V roce 1994 byla v Rijece založena Česká beseda Rijeka, která má okolo dvě sta členů a pracuje na zpravodaji „Naše řeč“. V roce 2009 zde dokonce česká pop

CRES

V Jaderském moři nechybí ani ostrov Cres. Ten má 66 kilometrů délky a dvanáct kilometrů šířky. Leží v Kvarnerském zálivu a patří k nejsevernějším ostrovům této země.

Nejvyšším bodem je Goric, který má 650 metrů, ostrov je tvořen vápencem a uprostřed svého území nabízí i sladkovodní Vransko jezero. S Ostrovem Lošini jej pojí průplav s otočným mostem.

V osmnáctém století ostrov patřil Benátčanům, později i Francouzům nebo Rakušanům. Po první světové válce padl Cres do rukou Italů a v roce 1943 pak nacistickým Němcům. Později byl osvobozen.

CRIKVENICA

Toto turistické letovisko leží v Přímořsko – gorskokotarské župě a má přes deset tisíc obyvatel. Označení vozidel je složeno ze dvou písmen, a sice RI. Toto město má pod sebou ještě Dramali, Jadranovo a Selce.

Crikvenica se nachází v Kvarnerském zálivu Jaderského moře a svůj název nese podle kláštera řádu Svatého Pavla Prvního Poustevníka z roku 1412.

Daří se zde farmářství, zelenině, riviéře a rybaření. Nezapomeňme však také na lázně s množstvím sanatorií, na mořské akvárium se středomořskou faunou a flórou, a to včetně tropických ryb.

Záznamy o prvním osídlení pocházejí z doby starého Říma, kdy se toto městečko jmenovalo Ad Turres. Poté bylo Chorvaty přejmenováno na Kod tor a až po vyhoření Crikvenice se Crikvenice stala Crikvenicí. Až od devatenáctého století se území těšilo počínajícímu návalu turistů. Na základě toho se začal budovat přístav a první hotely.

Turistická místa jsou například kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel svatého Antonína, muzeum města Crikvenice, ateliér Zvonko Cara, Kavranovo sladkovodní jezero (mělké jezero s 1 m hloubkou) nebo zřícenina hradu Badani.

K místním osobnostem patří například dosud žijící argentinský kardinál – Estanislao Karlic.

KRK

Oblíbené letovisko Čechů a Němců, město Krk má necelých šest tisíc obyvatel. Nachází se na pobřeží Krcké zátoky a jeho jádrem je středověká čtvrť s labyrintem úzkých uliček. Významný je zde rovněž přístav pro čluny a malé lodě.

Krk nabízí mnoho domů, které v současné době figurují spíše jako penziony pro turisty. Rovněž si lze zde mnoho domů přes léto pronajmout, díky čemuž může na dovolenou celá vaše rodina, a to za přátelskou cenu. Pobřeží města bývá skalnaté, pláže poseté kamínky, případně betonem.

Pokud se přece jen rozhodnete pro hotel, tak k těm nejoblíbenějším patří Dražica, Bor, Tamaris a Koralj. Pro milovníky cestování na kolečkách se nabízí cenově dostupné autokempy a pro turisty bez auta také autobusová doprava, která propojuje každý kout Krku.

Co se týče památek, dochovalo se zde mohutné opevnění ze dvanáctého století. Dále historické úzké uličky, ale i románská katedrála, hrad z patnáctého století, křesťanská bazilika a Mariajánská katedrála.

Ve svém znaku má Krk bílou sovu na modrém, žlutě lemovaném poli.

MALI LOŠINJ

Mali Lošinj je dalším chorvatským městem, a zároveň ostrovem Přímořsko – gorskokotarské župy. Má okolo devíti tisíc obyvatel a jeho vozidla jsou značena v SPZ písmeny RI, označení lodí je pak ML. Ač se jmenuje v překladu „Malý“, ve skutečnosti je největším městem na ostrově, které je chráněno Lošinjským zálivem. Mali Lošinj se skládá ze čtrnácti obcí.

První zmínka o městě pochází ze čtrnáctého století, později se zde začalo rozvíjet obchodní loďstvo a k významným osobnostem patří například monsineur Valter Župan – emeritní biskup Krku.

Další z neobývaných ostrovů v chorvatské části Jaderského moře je Obručan Veli. Najdeme ho na území Šibensko-kninského kraje v jižní části Chorvatska, 230 km jižně od hlavního města Záhřebu. Rozprostírá se v nejzápadnější linii chorvatských ostrovů, k západu od něho je jen otevřené moře. K přesnější lokalizace lze říci, že je to vlastně pokračování podmořského skalního hřebenu severozápadně od ostrova Levrnaka. Jejich vzdálenost břehů je pouhých 75 metrů. K pevninským břehům je nejmenší vzdálenost severovýchodně 20 km do přístavu Biograd na Moru. Administrativně ostrov spadá pod obec Murter-Kornati.

Obručan Mali je sousední skalnatý ostrůvek o rozloze 48 arů a délce pobřeží 317 metrů. Jejich vzdálenost je 175 metrů severozápadně.

Doprava

Na ostrov, jak se dále dozvíme, je vstup zakázán.

Příroda

Ostrov je tvořen z vápence z křídové doby. Je proto značně povrchově členitý, můžeme ho přirovnat k nakloněné kře. Jeho břehy proto padají prudce, takřka kolmo do moře, což je pro kolem plovoucí mořeplavce určitě nádherná podívaná.

Rozloha ostrova je 9,5 hektarů s tím, že délka pobřežní linie je 1,3 km, nejvyšší bod sahá do výšky 67 metrů nad mořskou hladinou . Tvar ostrova je nepravidelný čtyřúhelník, od východu k západu měří ostrov 530 metrů, od severu k jihu 360 metrů s tím, že na sever vybíhá malý „nos“, sotva 50 metrů mimo danou linii.

Podnebí je zde mírné s ročním průměrem 17 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s 25 °C a nejchladnější únor s 10 °C. Pokud jde o srážky, naprší zde za rok v průměru 1.432 milimetrů, nejvíce v září s průměrnými 219 milimetry deště a nejméně prší v srpnu se 44 milimetry srážek.

Jak jsme zmínili, největší pozoruhodností jsou zde impozantní skalní útesy, které lze vidět ve východním pobřeží ostrova, tedy na jeho březích ve směru k otevřenému moři. Lidově se jim říká „koruny“.

Ostrov se nachází na území Národního parku Kornati, kde platí čtyři zóny zvláštní ochrany, do nichž je návštěvníkům vstup zcela zakázán. Tyto lokality jsou totiž plně ponechány nerušenému přírodnímu vývoji a slouží výhradně schválenému odbornému výzkumu. Mali a Veli Obručan mezi ně také patří, a to s pásem moře do vzdálenosti 200 metrů od jejich pobřežní čáry. Ve vzdálenosti menší než jsou tyto stanovené limity je zakázána plavba, kotvení, přivazování a pohyb návštěvníků.

Cestovní ruch

Na ostrov je zakázaný vstup, což je pro rekreanty škoda, protože na jeho jižním a částečně východních okrajích se nachází velmi pěkná pláž. Určitě by byl ostrov zajímavý i pro svou podobu, protože jeho střední až severovýchodní část tvoří nakloněná stolová hora.

Ostrov Maškin má mnoho zvláštností mezi chorvatskými ostrovy, především tím, že je totiž spojen se svým větším sousedem Svatým Ondřejem (sv. Andrija), a tím se dostal trochu na druhou kolej. Dnes toto spojení je nazýváno jako Červený (Rudý) ostrov.

Maškin leží před západním pobřežím Istrie, je vzdálen 2,75 km skoro jižně od historického jádra Rovinje, ale k pevninskému břehu to má přesně o 2 km méně, a to k jižnímu výběžku poloostrova či mysu Kurent.

Pokud jde o nejbližší sousední ostrovy, tak nejbližším je zmíněný sv. Ondřej, který leží severně vzdálen 100 metrů a oba jsou ve spojení úzkou šíjí. Dále severně 640 metrů to je skalnatý Samer o rozloze 49 arů a délce pobřeží 334 metrů, a ještě víc na sever jeden kilometr se nachází Muntrar (Muntrav), malá skála o rozloze 916 m2. Východně se nachází 910 metrů dvojice ostrovů Veli Piruzi (52 arů, 276 metrů pobřeží) a něco severozápadněji 720 metrů Mali Piruzi (13 arů). Jižně bychom dopluli 290 metrů k ostrovu Sturag o rozloze 2,2 hektarů a délce pobřeží 615 metrů. Ještě více jižněji 770 metrů leží dvojitý ostrov Sveti Ivan s rozlohou 1 hektar a délce pobřeží 1,7 km. Jeho malý skoro jmenovec, Sveti Ivan na Pučini, malá skála s majákem, ve kterém se dá i ubytovat, najdeme jihovýchodně 1,4 km od Maškina o rozloze 51 arů a délkou pobřeží 287 metrů.

Doprava

Na ostrov se dá přijet soukromou, či pronajatou lodí (taxi čluny), ovšem pravidelná doprava sem míří ze dvou míst v centru města Rovinj. Je to od městského přístavu a od „Delfin“, od 5:30 ráno do půlnoci, což je poslední spojení s pevninou. Spojení je každou hodinu, resp. každou půlovou. Odtud se pak vyjíždí do Rovinje v každou celou. Je ale pravda, že toto spojení je na sousední ostrov sv. Ondřeje, sem se pak musí pěšky přes šíjí s pěknou cestou.

Příroda

Již jsme ze zmínili o úžině spojující sousední ostrovy, tím ale vznikají dvě zátoky, na západě je to Zátoky mnichů a na opačné straně Východní zátoka. Ostrov Maškin má rozloha 9,6 hektarů, délku pobřežní linie 1,3 km a nejvyšší bod ve výšce 18 metrů nad mořem. Ostrov má v leteckém pohledu tvar kapky, přičemž nejužší část směřující k západu. Od východu k západu ostrov měří 500 metrů, napříč od severu k jihu nejvíce 280 metrů. Na ostrově převládá středomořská makkie a starý jehličnatý les, který byla ale 19. a počátkem 20. století doplněn vysázením několik set borovic. Přesto i tak byl starší ostrov známý svou bohatou flórou. Dnes tu najdeme více než 180 druhů rostlin. Dne 14. dubna 2002 byl ten to kraj zničen v bouří, které padla za oběť většina ze sto a víceletých starých borovic a dalších druhů stromů. Obzvláště na Maškinu si bouře zařádila tak, že bylo zničeno více než 90 procent stromů. Od té doby bylo vynaloženo mnoho úsilí na obnovení zeleně, protože ostrov slouží rekreaci a bylo třeba zajistit v rámci cestovního ruchu možnost ochrany stínem pro letní hosty.

Ostrov se vyznačuje také velkou kolonií, nebo spíše několika koloniemi racků, kteří zde žijí společně s bažanty. Ti se potulují volně po ostrově, jakož i ještěrky, které pobíhají volně po cestách, takže zde plaší lidi, kteří je nemají rádi. Ty určitě nepotěší informace, že občas vás vyruší i při ležení na pláži. Podnebí je zde mírné s průměrnou teplotou 15 °C, když nejteplejším měsícem je červenec s teplotou 28 °C a nejchladnějším leden s průměrnou teplotou 6 °C. Srážek je zde za rok v průměru 1.876 milimetrů, nejdeštivějším je měsíc listopad s 291 milimetry deště a nejsušším červen s 89 milimetry srážek.

Osídlení

Administrativně patří ostrov pod město Rovinj v Istrijském kraji. Z historie je známo, že v roce 1891 rodina Hütterottů, konkrétně baron G. Hütterott, koupila tyto ostrovy a na Maškinu je na místě bývalého středověkého hradu vybudovala rodinné mauzoleum (hrobku).

Cestovní ruch

Pláže v menších zátokách na ostrově Maškin jsou kamenité a částečně oblázkové se skromnými svahy. Nejnavštěvovanějších z pláží najdeme na jižní straně ostrova, kde je v blízkosti snak bar. Tato pláž je ale vyhlášená jako nudistická pláž. Při plavání dále do moře je zde obzvláště nutno si dát pozor na často projíždějící soukromé lodě. Na celém ostrově jsou dobře upravené cesty a stezky kryté stínem borovic, které provoňují celý ostrov. Mnoho borovic bylo zasazených tak, že vytvářejí přirozené stěny podél cest, které tak oddělují od pláží a moře. Při obchůzce kolem ostrova můžeme často najít mezi stromy spoustu odlehlých skalnatých a kamenitých pláží s nebývale čistou vodou. Zelená přirozené stěna dává tak návštěvníkům pocit intimity na těchto četných přírodních plážích, protože jsou zde chráněni před zraky chodců. Podél pobřežím také najdeme na pěkných místech staré dřevěné lavičky s výhledem na moře. Zde můžeme posedět a vychutnat si tak všechny půvaby ostrova, svítání i západ slunce, případně jsou to místa vhodná k meditaci. Je zajímavé, že zdejší zvláštní energie, kterou každý návštěvník jistě cítí při pobytu, je potvrzena Chorvatskou asociací pro přírodní a energetickou medicínu. Konkrétně podle nich na ostrově Maškin existují energeticky testované oblasti první kategorie (90% nad energetickým potenciálem ostrova). V těchto vytypovaných nejvyšších energetických oblastech byly vytvořeny energetické kruhy kamene, v nichž si mohou návštěvníci meditovat podle pokynů samotných kruhů. Díky silným zdrojům energie může tento druh meditace ovlivnit vaše zdraví a následné ozdravění celého těla, nejen duše.

O Makarské riviéře jste už určitě něco slyšeli. A určitě to byla samá superlativa, jelikož Makarská riviéra se vyznačuje svým blankytně čistým mořem s neméně čistými plážemi, krásným výhledem na pohoří Biokovo a samozřejmě sluníčko a teplo.

Jedná se vlastně o pruh o délce 60 kilometrů, který je přímo posetý jak malými letovisky, tak i dlouhými oblázkovými plážemi. A těch míst, která stojí za návštěvu!

Pláž Punta Rata

Tuhle exotickou pláž navštívíte v letovisku Brela, což je vyloženě exkluzivní destinace. Ne nadarmo se jí říká „perla makarské riviéry“ a titul „Šampion Jadranu“ získala již v roce 1968. I když je celé letovisko velice oblíbené turisty, přesto je toto místo stále poklidné.

Pláž Punta Rata byla časopisem Forbes zařazena mezi 10 nejkrásnějších pláží světa. Nachází se na borovicemi obrostlém mysu, celá v chráněné krajinné oblasti. Určitě nepřehlédnete obrovský kámen, ležící v moři – jedná se o symbol Brely, jež bývá často vyobrazen i na pohlednicích.

Pláže Tučepi

Letovisko Tučepi můžeme najít v široké zátoce Makarské riviéry. Jeho stejnojmenné městečko nabízí procházky po úžasné promenádě, jež lemuje pobřeží okolo dlouhé pláže. Pokud jste milovníci romantiky, neměli byste minout pláž Kraljev Gaj – doslova krále mezi ostatními plážemi. Nebo vás spíše lákají hory a pěší turistika? I tohle vám letovisko dokáže nabídnout. Navštívit zde můžete i horské osady Gornji Tučepi, kde si užijete úžasný horský výhled na ostrovy Hvar a Brač. Milovníci pěší turistiky si jistě nenechají ujít výšlap na nejvyšší vrchol pohoří Biokovo – Sv. Jure, který dosahá výšky až 1762 metrů.

Letovisko Podgora

Jedná se o jedno z nejkrásnějších Makarských míst. V této malé vesničce vám nuda jistě nehrozí. Je zde nespočet vináren, restaurací, barů, kaváren, a spousta dalších míst zaručujících noční zábavu. Přes den se můžete věnovat vodním sportům nebo si užívat luxusní pláže. Pokud byste chtěli podniknout výlet, vydejte se na ostrov Brač, který se nachází nedaleko.

Tohle jsou jen 3 tipy ze všech kouzelných míst Makarské riviéry. Určitě se vám budou líbit i ostatní, jelikož tahle destinace je přímo stvořená pro prožití nezapomenutelné dovolené.

Je všeobecně doporučováno se vydat na dovolenou do Chorvatska v době od června do září – což platí pro tu nejoblíbenější lokalitu – Jadran, jehož pobřeží se doslova hemží českými turisty. Každopádně ceny jsou v období července a srpnu samozřejmě nejdražší – to se týče jak hotelů, tak restaurací.

Pokud chcete ušetřit, vydejte se na dovolenou do Chorvatska v červnu či v září. Navíc v září již nejsou tak silná horka jako v hlavní sezóně, ale voda v moři je stále krásně teplá. V zimě není tato destinace moc v oblibě u turistů, a to dokonce ani lyžařů, kteří dávají přednost sousednímu Slovinsku.

Jaké je zde podnebí?

V Chorvatsku se snoubí hne několik typů podnebí kvůli jeho poloze:

Podnebí středomořské – je v přímořské oblasti, léto je zde hodně horké a dny prosluněné. Obecně platí. Že je zde velké horko a sucho a zima mírná a vlhká.
Podnebí kontinentální – převládá obecně ve vnitrozemí.

Teploty v létě zde dosahují až 40 stupňů Celsia, nicméně alespoň trochu zchladit se můžete v moři, které bývá zpravidla vyhřáté na 25 stupňů Celsia. Nejpříjemnější podnebí je u Středozemního moře, které jej příznivě ovlivňuje.

Zima v Chorvatsku

V zimě zde teploty neklesnou pod pět stupňů Celsia a sníh byste tu našli tak jednou za deset let. Moře má v zimě průměrnou teplotu dvanáct stupňů Celsia.

Změny počasí

Pravidelné změny počasí na Jadranu jsou zapříčiněny větry, které jsou rozličné dle lokalit – od těch příjemných, až po ty méně příjemné. Přes den můžeme cítit závan větru od moře, večer naopak z pevniny.

Základní typy větrů jsou:

Bóra – nepříjemný prudký vítr, který nicméně vytváří velké vlny, proto je oblíben u surfařů.
Nevera – silný vítr, který přichází v letních měsících od západu a přináší s sebou zpravidla silné bouřky.
Jugo – vítr tak horký, až je nepříjemný. Vane od afrického kontinentu a trvá obvykle několik dní v kuse.
Mistrál – příjemný větřík, který vane v letních měsících při příjemném počasí.

Plánujete letos dovolenou v Čechy oblíbeném Chorvatsku, ale zatím jste se nerozhodli, jaké zvolíte ubytování a dopravu? Nechce se vám moc vařit, protože přece jen jedete na dovolenou, a ne pracovat do vývařovny, ale zároveň vám all inclusive hotely přijdou jako zbytečná investice? Zkuste další alternativu – hotová jídla na cesty.
jídlo na cestu Těžké konzervy pro tentokrát můžete nechat doma. Sbalte si trvanlivé hotovky na cesty ve funkčním obalu. Ty za vás už předem připravili profesionální kuchaři, kteří ví, co je chutné a zároveň výživné. Šéfkuchaři hlídají, aby ve všech jídlech byly ty správné ingredience ve správném poměru a zůstaly v nich všechny minerály a vitamíny. Hotovky jsou rozmanité, v kvalitě domácího jídla a jejich příprava zabere maximálně 10 minut. Doma můžete nechat i polévky v pytlíku. Zkuste radši ty profesionálně připravené a chutnější. V nabídce polévek nejdete boršč,
frankfurtskou polévku, čočkovou, bramboračku, fazolovou, oblíbenou gulášovou polévku a mnoho dalších. Chcete si v Chorvatsku užít více času? Vezměte si jídlo na dovolenou od hamham.cz. Přibalte si do batohu i pár tradičních českých jídel. Oblíbené je kuře na paprice, knedlíky plněné
uzeným masem, svíčková, rajská, hovězí guláš nebo španělský ptáček. hotová polévka Pro opravdové fajnšmekry jsou k dispozici i klobásky, tlačenka, vepřová žebra na medu, nebo pečené koleno. Díky opravdu rychlé přípravě jídel si tak užijete více času u moře a na výletech a méně v kuchyni. Jídla jsou balena buď ve varných sáčcích, nebo v zapékacích miskách. Sáčky jsou praktické velmi odolné, dobře skladné. Jídla v nich přímo ohřejete. V hrnci s vodou ohřejete třeba 4 různá jídla najednou a to vše do 10 minut. Hotovky na cesty uvaříte v podstatě všude. Veškeré návody k přípravě jídel naleznete zde. Vyberte si své oblíbené
jídlo do Chorvatska a užijte si bezstarostnou dovolenou!

Češi obecně rádi jezdí na dovolenou do Chorvatska, protože je to jedna z nejlevnějších destinací, kterou v Evropské Unii můžeme navštívit. Pokud ale i tak je pořád dovolená v Chorvatsku nad vaše možnosti, nezoufejte! Dá se na ní ještě víc ušetřit, když se necháte inspirovat. Fakt, že levná dovolená je nudná není ani trochu pravdivý. Užijete si krásných chvil a navíc ušetříte – no, kdo z nás by to nebral?

Jeďte autem!

Samozřejmě, pokud máte auto, jehož spotřeba je 9 litrů na 100 kilometrů, tak se vám to nevyplatí, ale při dobré spotřebě – tj. tak 5,5 litru na 100 kilometrů, tak vás vyjde cesta z Prahy do Puly na cca 1.500,-. A pokud pojedete ještě s přáteli, tak se o náklady podělíte a cesta vás vyjde opravdu na pakatel. V Chorvatsku a Slovinsku je obecně benzin dražší, nejlepší je natankovat v Rakousku, kde jsou ceny nižší než v okolních státech.

Musíte ale myslet na to, že placení dálničních poplatků se nevyhnete. V Rakousku a Slovinsku je třeba zakoupit dálniční známku, v Chorvatsku se platí určité úseky mýtným, kde se tyhle poplatky vybírají na mýtných bránách.

Chorvatsko mimo sezónu

V Chorvatsku obecně sezóna začíná 1. července a končí 31. srpna. Stejně tak končí v tento den i nápor turistů. Vydejte se na dovolenou v září – ceny ubytování a jiných služeb jsou v tuto dobu levnější, nevýhodou můžou být uzavřené podniky, nicméně, stále najdete spoustu, které vás uspokojí. Moře je v tuto dobu ještě krásně vyhřáté a teploty se v tento měsíc pohybují okolo 25 stupňů Celsia, což je prakticky ideální.

Ubytujte se v apartmánu

Výhodou tohoto typu ubytování je, že si můžete sami vařit či využít grilu a nemusíte se stravovat v předražených restauracích. Často vám poradí místní, kteří bydlí okolo, kam zajít nakoupit či se pobavit, kde se dá ušetřit.