Spojení Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (takzvané Království SHS) vzniklo 1. prosince 1918, kdy se spojily uvedené země. Roku 1929 se toto království přejmenovalo na Království Jugoslávie, nacistické Německo však nakonec roku 1941 toto spojení zlikvidovalo, načež vzniká Nezávislý chorvatský stát.

Tento stát obsahoval větší část chorvatských zemí, včetně Bosny a Hercegoviny. Po válce se Chorvatsko stalo do roku 1963 lidovou republikou a od třiašedesátého roku pak republikou socialistickou, a to v rámci Socialistické federativní republiky Jugoslávie.

1991

V roce 1991 Jugoslávie zaniká. Vzniká nezávislost, která se potvrdila válečným konfliktem Chorvatska se Slovinskem. Od roku 2000 se chorvatská země začíná spojovat s nejrůznějšími organizacemi (NATO, OSN…) 1. července 2013 pak Chorvatsko vstupuje jako osmadvacátý člen do Evropské Unie.

Něco z geografie

Tuto populární a cenově dostupnou letní destinaci naleznete v jihovýchodní Evropě, a to na Balkánském poloostrově na břehu Jaderského moře. Chorvatsko čítá až tisíc ostrovů a patří mu dvě třetiny kamenitého pobřeží zmiňovaného Jaderského moře, což je poloostrov Istrie a Dalmácie.

Politický systém

V čele této parlamentní republiky stojí prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovićová (*29. dubna 1968, Rijeka). Ta je chorvatskou političkou a první ženou ve funkci prezidentky. Tohoto úřadu se ujala 19. února 2015.

Kolinda Grabarová Kitarovićová

Chorvatská prezidentka, Kolinda Grabarová Kitarovićová byla v roce 2003 – 2015 ministryní pro evropskou integraci, od roku 2011 i velvyslankyní Chorvatska v USA. Dále pracovala rovněž jako náměstek generálního tajemníka NATO pro veřejnou diplomacii. Prezidentské volby vyhrála s poměrem 50,4 procent hlasů. Je vdaná, manžel je vysokoškolský učitel a tento pár má spolu dvě děti.

Před tím, než se vydáte na svou první cestu do této krásné země, kterou si pro její blízkost, krásu i výhodné ceny zamilovalo mnoho Čechů, měli byste vědět několik základních informací. V této sérií článku se dočtete o místní květeně a zvířeně, klimatu, svátcích, oblíbených plážích apod.

Klima

Ve vnitrozemských oblastech Chorvatska je klima kontinentální, se suchým létem a chladnou zimou, přičemž v zimě může být poměrně chladno i na severním pobřeží. V jižních pásech pobřeží však přetrvává vliv středomoří s mírnou, deštivou zimou a suchým teplým létem. Na dalmatských ostrovech svítí slunce 2 600 hodin v roce a roční úhrn srážek na pobřeží je asi 760 mm. Naopak na západních svazích pohoří obrácených k pobřeží bývá někdy naměřeno i přes 3 000 mm ročně, v oblastech blíže k vnitrozemí 650 – 900 mm. Na pobřeží panuje od června ideální počasí ke koupání, kdy má moře teplotu vody od 20 do 25 °C. Příjemné teploty zde bývají i v noci až do října. Návštěvu vnitrozemí je nejlepší si dopřát od května do srpna.

Jazyk

Oficiálním jazykem je chorvatština, která spolu se slovinštinou a srbštinou patří k západní podskupině jihoslovanských jazyků. Chorvatština se od srbštiny liší pouze některými slovy. Na území existují tři hlavní dialekty: cakavský na jadranských ostrovech a na pobřeží; kajkavský na severozápadě Chorvatska a stokavský v ostatních oblastech.

Cestovní doklady

K cestě do Chorvatska a pobytu do 90 dnů nepotřebujete jako občan ČR vízum, stačí osobní průkaz, ale doporučuje se mít s sebou raději i pas platný po celou dobu pobytu. Jestliže jedete na dovolenou autem, či zde vůz chcete půjčovat, určitě se neobejdete bez svého řidičského průkazu, technického průkazu a mezinárodní pojišťovací karty.

Náboženství

Většina Chorvatů se hlásí k římskokatolickému křesťanství, zastoupeny jsou však i některé menšiny, například řecko-ortodoxní, muslimská a protestantská.

Chorvatsko se vyznačuje štítem se znaky Slavonie (černá kuna mezi dvěma řekami), Dalmácie (tři zlaté lví hlavy na modrém poli), Istrie (zlatá koza na modrém poli), Dubrovníku (stříbrné nebo bílé pruhy na červeném poli a historického Chorvatska (půlměsíc s hvězdou).

Dřívější pojmenování země

V rámci historie je nutné zmínit, že se v minulosti tato země nazývala též Chorvatská bánovina (Banovina Hrvatska), Nezávislý stát Chorvatsko (Nezavisna Država Hrvatska), Chorvatská lidová republika (Narodna republika Hrvatska) nebo Chorvatská socialistická republika (Socijalistička Republika Hrvatska).

Obyvatelstvo

Ilyrové

Před naším letopočtem Chorvatsko obývaly ilyrské kmeny. Jednalo se o národ indoevropského původu, který se živil chovem ovcí a mořským i sladkovodním rybolovem. Ilyrové se však věnovali také pirátství a obchodu s jantarem. Jejich typická sídliště byla hradiště s osadami (palafyty) a k pohřebištím pak patřily až stometrové mohyly a skříňkové centrální hroby. Známé jsou mohylníky Trebenište a Stična.

Slované

Od sedmého století se pak v této zemi začali usazovat Slované. Ti v devátém století vytvořili jednotný chorvatský stát s prvním slovanským králem, který dříve vystupoval jako kníže či vévoda (dux Croatorum), a který se jmenoval Tomislav První z dynastie Trpimírovců.

Tomislav I. vládl osmnáct let. Korunován byl papežem Janem X. v roce 925 a údajně byl synem Mutimíra (ten byl synem Trpimíra I. – zakladatele rodu Trpimírovců), byť existují i historické dohady, že byl synem velkomoravského knížete Svatopluka II.

Vláda Tomislava I.

Vláda Tomislava I. přinesla zemi největší rozlohu v historii. Chorvatsko pojímalo Slavonii, Dalmácii a Bosnu. Tomislav však brzy zemřel (v roce 928) a země přišla o některá území, jako je například Bosna.

V minulém díle tohoto článku jste se dozvěděli o chorvatském klimatu, o tom, jak spolu obyvatelé země hovoří a také jaké cestovní doklady budete na svou dovolenou potřebovat. V tomto navazujícím díle se dočtete něco o přírodě Chorvatska, nejlepších plážích a nákupech.

Rostlinstvo a živočišstvo

Chorvatsko se pyšní asi 4 300 druhy rostlin, z nichž 703 se vyskytuje pouze v Dinárském krasu. Jestliže patříte mezi milovníky rostlinstva, vydejte se na Krk, kde je nejbohatší flóra ze všech jadranských ostrovů, najdete zde na 1430 druhů rostlin včetně cypřišů, brčálu, cesmín a vavřínů, mandarinek, olivovníků, citroníků, myrty a levandule. V jižní oblasti převládá macchie (stálezelený keřovitý porost). Na ostrov Mljet byly z Afriky dovezeny mangusty neboli mungo, které mají pomoci zvládnout potíže s hady.

Koupání a nejlepší pláže

Nejvhodnějším obdobím pro koupání je v Chorvatsku červen a září, kdy se teplota vody pohubuje kolem 23 až 25 °C. Mezi nejlepší pláže země jsou považovány ty na ostrově Sv. Kateřiny, dále Crikvenica a Ičiči u Opatije, Krk a překrásný Zlatni rat na ostrově Brač. Chystáte výpravu na ostrov Pašman? Určitě nevynechejte pláže Ugljan a Sovinja. V Makarské riviéře jsou perlami pláží Mljet, Hvar, Pag a Brela.

Nakupování

Oblíbenými suvenýry z Chorvatska jsou šperky z červeného korálu, například z moře poblíž pláže Mljet nebo Korčuly, dále také krajky z Lepoglavu, Hvaru či Pagu. Zajímavé jsou dále malované dýně, řezbářské výrobky, hrnčířské zboží, obrázky naivních malířů, panenky, chorvatské kravaty a svatební rukavičky. Mezi nejoblíbenější dárky pro labužníky jistě patří sýr z Pagu, griotka a různé lihoviny či likéry (např. Marascino ze Zadaru, slivovice, travarica, bylinný likér pelinkovać a samozřejmě červená i bílá vína.)

… až tolika názvy může disponovat země, která patří českými obyvateli k nejnavštěvovanějším destinacím v období letních dovolených. Řeč je o nedalekém evropském státě, který se nachází na pomezí střední a jižní Evropy.

Chorvatsko je nástupnickým státem bývalé Jugoslávie. K jeho sousedům patří Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora.

Člen

Od roku 1992 je Chorvatsko členem OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě)a OSN (Organizace spojených národů). Od roku 1996 pak členem Rady Evropy, od roku 2000 WTO (Světová obchodní organizace), v roce 2009 se Chorvatsko upsalo NATO (Severoatlantická aliance) a Evropské unii až 1. července 2013.

Charakteristika

Hlavním městem této země je město Záhřeb. Rozlohou Chorvatsko čítá necelých sedmapadesát kilometrů čtverečních, přičemž převážná část tohoto území leží v kontinentálním podnebí. Nezapomeňme na více než tisíc chorvatských ostrovů, které si budeme vyjmenovávat v některém z následných článků.

Království

Chorvatsko obývá 4,29 miliónů obyvatel. Většina z nich se hlásí k chorvatské národnosti, ovšem Chorvatsko utvořili na začátku sedmého století Slované. Ti přišli s vévodstvím a prvním chorvatským králem byl král Tomislav (od roku 925). Chorvatsko bylo královstvím do roku 1102. Poté vstoupilo do unie s Uhrami (dnešní Maďarsko).

Stoletá válka a 1. světová válka

Stoletá válka trvala od roku 1493 do roku 1593. Během této doby se do čela země postavil Ferdinand I. Habsburský a Chorvatsko bylo až do roku 1918 součástí monarchie Habsburků. Ucelený stát Slovinců, Chorvatů a Srbů vznikl po první světové válce. Po měsíci své existence však Chorvatsko přešlo do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Toto království figurovalo až do konce světové války druhé.

Po 2. světové válce

Po 2. světové válce tato země zakládá Jugoslávii, ve které se Chorvatsko udrželo do roku 1991. Tehdy vyhlásilo svou nezávislost, která vyústila ve válku. Ta trvala až do roku 1995 – Chorvatsko vyhrálo.

Chorvatsko, to nejsou jen moře, pláže a promenády. V tomto dílu článků o Chorvatsku nalákáte své chuťové buňky na místní kuchyni a dozvíte se i o nejoblíbenějších sportech či slavnostech, které byste si rozhodně neměli nechat ujít.

Chorvatská kuchyně

Dá se říci, že v zemi jsou dva typy kuchyně, které se vzájemně prolínají – vnitrozemská a středomořská, výrazně ovlivněná italskými prvky. Jídelníček na pobřeží tedy z velké části tvoří ryby a plody moře, například skampy. Ve vnitrozemí je oblíbené maso se zeleninou. Výjimečná je také Isrie, která kromě masa a zeleniny klade důraz také na houby a hojně jsou zde zastoupeny také pokrmy z čekanky, rukoly, fazolí a kukuřice. Mezi místní nejproslulejší pokrmy patří fritule (tučná pečeně), zvacet, istrijská polévka a lanýže. K polévce se servíruje opečený bílý chléb namočený v červeném víně s trochou olivového oleje, cukru a pepře. Vše se poté podává společně v jakémsi poháru nazvaném bukaleta. Zvacet je pokrm podobný guláši, který se připravuje ze srnčího, telecího, králičího či drůbežího masa, občas se podává s houbami. Surovinami pro další typické jídlo – manestru, jsou kyselé zelí, brambory a fazole, místo zelí se někdy podávají těstoviny. Na ostrovech Kvarnetu jsou častými pochoutkami salát z plodů moře, rybí guláš s polentou, sardele, grilované nebo vařené ryby, jehněčí s bramborami, ale tkaé suljiki (ravioly) se srnčím gulášem, fazole a čekankový salát a jako moučník například bakarské baskoty (slano-sladké sušenky).

Patříte – li mezi milovníky vín, Chorvatsko bude pro vás rájem. Z červených vyzkoušejte například Teran, Merlot či Cabernet, z bílých potom Malvaziju, Zlahtinu, Posip, Kujundzusu či Crk.

Spropitné

V Chorvatsku je stejně jako v ostatních jižanských zemích, obvyklé dávat spropitné, pokud je však již v účtu zahrnuta částka za služby, pak je není zapotřebí dávat, částka se však obvykle zaokrouhluje. Spropitné očekávají i taxikáři či průvodci na výletech.

Sporty

Nejoblíbenějším sportem Chorvatů je fotbal, dále basketbal, tenis, házená, vodní pólo a jachting. Oblíbené jsou také méně obvyklé aktivity, jako například šachy, lukostřelba či veslování. Nejvhodnější přístavy pro jachty jsou v Dubrovníku a Korčule

Slavnosti

Na mnoha místech si můžete užít každoroční slavnosti. K vrcholům patří letní Mezinárodní dětský festival v Šibeniku, Léto ve Splitu či Kulturní léta na Istrii. Milovníky historie potěší Rytířské hry Alka v Singji 9. srpna a pro nadšence klasické hudby se pořádají na podzim ve Varaždinu Barokní koncerty.

Od roku 1992 se tato země dělí na jednadvacet žup (vyšší územně správní celek), které se dále člení na opčiny, které mají podobné postavení, jako u nás obce.

1. Záhřebská župa
2. Krapinsko – zagorská župa
3. Sisacko – moslavinská župa
4. Karlovacká župa
5. Varaždinská župa
6. Koprivnicko – križevecká župa
7. Bjelovarsko – bilogorská župa
8. Přímořsko – gorskokotarská župa
9. Licko – senjská župa
10. Viroviticko – podrávská župa
11. Požežsko – slavonská župa
12. Brodsko – posávská župa
13. Zadarská župa
14. Osijecko – baranjská župa
15. Šibenicko – kninská župa
16. Vukovarsko – sremská župa
17. Splitsko – dalmatská župa
18. Istrijská župa
19. Dubrovnicko – neretvanská župa
20. Mezimuřská župa
21. Záhřeb

Záhřebská župa

V Záhřebské župě žije přes 317 tisíc obyvatel. Tuto župu naleznete v okolí hlavního chorvatského města – Záhřebu. Záhřebská župa je svou rozlohou menší župou, hraničí se Slovinskem a je tvořena řekou Sávou a rovinou Moslavina a Turopolje. Disponuje průmyslovými závody, které jsou hlavním zdrojem příjmů místních obyvatel. Díky tomu zde rostou takzvaná satelitní městečka.

Tato župa disponuje městy Dugo Selo, Ivanić – Grad, Jastrebarsko, Samobor, Sveta Nedelia, Sveti Ivan Zelina, Velika Gorica, Vrboce a Zaprešić.

Krapinsko – zagorská župa

Krapinsko – zagorská župa s hlavním městem Krapina, se pyšní rozlohou přes jeden tisíc kilometrů čtverečních, což není nic moc. Díky tomu v této chorvatské oblasti žije pouhých 142 432 obyvatel, kteří jsou v převážné většině římskokatolického vyznání. Tato župa má sedm podřízených měst a pětadvacet opčin. Župan je Vlasta Hubicki.

Krapinsko – zagorská župa leží na samém severu Chorvatska a hraničí s hlavním městem Chorvatska – Záhřebem, Záhřebskou župou, Slovinskem a Varaždinskou župou. Země je pahorkatá, disponuje několika mála řekami a jedná se o zemědělský kraj, který má být podle průzkumu nejideálnějším místním krajem pro život.

Nezapomeňme na oblíbené vinařství, a že víno zde opravdu teče proudem. Dováží se do celé země a je tak skvělou přílohou k místním mořským specialitám. V rámci turismu zde příchozí uvítají několikero hradů.

Krapinsko – zagorská župa obhospodařuje města: Krapina, Donja Stubica, Klanjec, Oroslavje, Pregrada, Zaboj a Zlatar.

Vydejte se na ostrov Mijet, který je považovaný za nejkrásnější a nejvíce zalesněný ostrov v Jaderském moři, izolovaný a nedotčený, mystický. Obdivujte olivové háje, vinice a hluboké lesy, které jsou ideální pro poznávání bohaté flóry a fauny a pokojně si užívejte nedotčených krás přírody.

Přírodní dědictví

Ostrov Mijet se nachází na otevřeném moři, což také určuje jeho podnebí a vegetaci. Je známý pro své přírodní dědictví: rybníky, zdroje pitné vody, strmé skalnaté břehy, zachovalé dubové lesy, jeskyně a písečné zátoky. V roce 1960 byl vyhlášen v severozápadní části ostrova národní park o rozloze 3 000 hektarů. Od té doby mnohé instituce realizují opatření pro zachování krajiny, zvláštní pozornost je věnována ochraně lesů před požáry. Tato systematická ochrana má za cíl zajistit podmínky pro zachování biologické rozmanitosti.

Ostrov je charakteristický pro svůj kopcovitý reliéf se skálami z dolomitu a vápence. Půdy jsou červené a hnědé. Velké a Malé jezero v severozápadní části ostrova jsou ponořeny do krasové prohlubně a pobřeží ostrova je velmi členité; s hojnými ostrůvky, zátokami a skalami.

Pláže a zátoky

Mijet je známý pro své krásné pláže, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti města a můžete se na ně dostat pouze lodí. Na jihovýchodní části ostrova jsou pěkné písečné pláže, kde vždy naleznete ideální místo na koupání, zatímco pro zájemce o různá plavidla je jako stvořená zátoka Okukje, Prozura, Sobra, Polače, Sutmiholjska a Garma, kde najdete osamocené štěrkovité pláže s křišťálově čistou vodou. Nenechte si ujít koupání v časných ranních hodinách, kdy průzračné moře odráží paprsky ranního slunce.

Aktivity

Na milovníky turistiky čeká 43 kilometrů dlouhá horská stezka, která vám zabere asi 23 hodin chůze. Celá trasa je vyznačena turistickými značkami a kontrolními stanovišti.

Mijet je protkán množstvím štěrkových polních cest, které jsou jako stvořené pro horská kola. Asfaltové cesty jsou ideální pro rodinné vyhlídkové výlety.

Kromě toho si můžete užít jízdu na kajaku či kanoistiku na Malém a Velkém jezeře nebo potápění.

Osmnáctá nejpopulárnější turistická destinace na světě je parlamentní republikou, jejíž turismus je nejdůležitějším zdrojem příjmu tohoto státu. K nejdůležitějším obchodním partnerům pak patří Evropská unie.

Péče o občany

Tato země o své občany pečuje vskutku ukázkově – veškeré vzdělání, a to včetně vysokých státních škol, je zdarma. Základem vzdělání je samozřejmě znalost mateřské země a jejích atributů. Tak nezapomeňme na státní znaky, mezi které se počítá také státní hymna „Lijepa naša domovino“.

“ Lijepa naša domovino,

Oj junačka zemljo mila,

Stare slave djedovino,

da bi vazda stretna bila!

Mila kano si nam slavna,

Mila si nam ti jedina.

Mila kuda si nam ravna,

Mila kuda si planina!

Teci Dravo, Savo teci,

Nit ti Dunav silu gubi,

Sinje more svijetu reci,

Da svoj narod Hrvat ljubi!

Dok mu njive sunce grije,

Dok mu hrašće bura vije,

Dok mu mrtve grobak krije,

Dok mu živo srce bije!“

Překlad:

„Krásná naše vlasti,

Ó nebojácná a slavná.

Dávná slávo našich otců,

Šťastná buď na věky!

Drahá, jsi naše sláva,

Drahá, jsi pro nás ta jediná,

Drahá, všude kde jsi rovná,

Drahá, všude, kde máš hory!

Plyň ty Dravo, Savo teč,

Dunaji, neztrácej sílu,

Azurové moře, řekni světu,

že Chorvat miluje svou vlast!

Dokud slunce ohřívá jeho pole,

Dokud vítr ohýbá jeho duby,

Dokud jsou mrtví uloženi v hrobech,

Dokud jeho živé srdce bije!“

Státní znak země

Šachovaný štít je státním znakem Chorvatska již od roku 1499. Nad ním se ohýbá znaková koruna, která poukazuje na chorvatské země:

• na historické Chorvatsko – zlatá hvězda s bílým či stříbrným půlměsícem na azurovém poli,
• na Dubrovnik – dva červené pásy v poli tmavě modré barvy,
• na Dalmácii – tři zlaté hlavy levhartů (nebo lvů či rysů) na azurovém poli,
• na Istrii – zlatá koza s červenými rohy a kopyty na poli tmavě modré barvy,
• a na Slavonii – zlatá šestiramenná hvězda na azurovém poli, v dolní části pak červený pás s bílými lemy a černou kunou s bílým podbřiškem.

Malá Kurba (chorvatsky Kurba Mala) je ostrůvek ležící v Kornatském souostroví mezi jižním výběžkem ostrova Lavdara a ostrovem Brušňjak, resp. větším Sitem. Ostrov je vzdálen 14 km západně od Biogradu na Moru, měřeno přes ostrov Pašman. Stejně tak přes Pašman je z ostrova nejblíže na pevninu, a to k městu Sv. Petar na Moru. Přístav a město Zadar je odsud severně 19,5 km. Do Splitu je to 105 km jihovýchodně, Záhřeb 217 km severoseverovýchodně.

Nejbližší větší ostrovy jsme jmenovali, ale je tu několik menších ostrůvků, případně skalisek. Je to v prvé řadě Glamoč, asi 2,3 km jihozápadně vzdálený ostrov, který navazuje severovýchodně na sousední Žut. Mezi nimi však leží skupinka malých ostrůvku, jmenovitě Trimulić Mali (1,9 km SZ od Kurby), Trimulić Veli (1,75 km), Trstikovac (1,7 km), Skala Velika (500 m) a sousední Skala Mala (1,3 km). Jihovýchodně pak najdeme ostrůvek Rončić, 1,5 km vzdálený jižně od východního cípu Kurby. Směrem k Brušniku leží ostrůvek Pelin, 410 metrů severovýchodně, a uvedeme ještě Božikovac, 650 metrů severozápadně.

Doprava

Na ostrově nestaví žádná linka veřejné dopravy, takže je možno se sem dostat jen soukromě. Nejbližším přístavem s veřejnou dopravou je 9 km vzdálený Sali na ostrově Dugi otok, ale musí se obeplout ostrov Lavdaru. Cesta ze Zadaru je sem dlouhé asi 18 km, musíme ale průplavem mezi Pašmanem a Ugljanem. Z dalších nejbližších přístavů je to Žut na stejnojmenném ostrově 5,6 km daleko. Na Kurbě není ale žádné upravené přístaviště, nejlepší kotvení je ve dvou proti sobě ležících zátokách asi v jedné třetině ostrova od jihovýchodu.

Příroda

Ostrov je tvořen vápencem z křídové doby. Jeho rozloha je 42,3 hektarů, délka pobřežní linie měří 3,86 km a nejvyšší vrchol na východní straně ostrova dosahuje do výšky 54 metrů nad mořem. Ostrov je protáhlý od severozápadu k jihovýchodu, ale v jedné třetině, jak jsme zmínili, je doslova přeštípnut dvěma zátokami do úzké několikametrové šíje. Proto ostrov tvoří dvě nestejně veliké části. Kurba je pokryta nízkou zelení, travou a jen křovinami, můžeme zde občas potkat pasoucího se oslíka.

Počasí zde je mírné s průměrnou roční teplotou 16 °C, nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 26 °C a nejchladnější února s 8 °C. Průměrný roční úhrn srážek je zde 1.432 mm, nejdeštivějším měsícem je září s průměrem 219 mm srážek a nejsušším pak srpen s 44 mm průměrných srážek.

Osídlení

Ostrov je naprosto bez osídlení, a to i v letní sezoně. Jedinou stavbou je zde jen nízká kamenná zídka oddělující dvě části ostrova v nejužším místě. Ostrov patří do kraje Šibenik-Knin, podléhá pod obec Murter.

Cestovní ruch

Pro cestovní ruch nemá zatím ostrov žádný význam. Neleží také v žádném přírodním parku, proto je volně přístupný. Ovšem není zde voda a žádné služby, najdeme zde však klid a pěkné výhledy na sousední ostrov. Voda kolem je čistá, ale zatím na větší návštěvnost potápěčů stále tato oblast čeká.

Brodsko – posázavská župa / Brodsko – posavska županija a její Slavonski Brod ukrývá necelých 160 tisíc obyvatel na rozloze přes dva tisíce kilometrů čtverečních. Podřízenými celky místního župana, Danijela Marušiće, jsou dva města (Slavonski Brod a Nova Gradiška) a šestadvacet opčin.

Tvar této župy je polodlouhý a župa hraničí s Bosnou a Hercegovinou a dalšími župami – Sisačko – moslavinskou, Osijecko – baranjskou, Požežsko – slavonskou a Vukovarsko – sremskou.

Brodsko – posázavská župa / Brodsko – posavska županija je nížinným územím, nicméně v okolí Sávy naleznete lesy a dále pak i pahorkatiny, dosahující výšky pěti set metrů nad mořem. Mezi obyvatele lze řadit nejen domorodé Chorvaty, ale také Srby.

Touto župou prochází dálnice, která vede z Bělehradu do hlavního města Chorvatska – do Záhřebu. Stejným směrem rovněž vede i železniční trať.

Existují tři celky proklamované župy:

1. Brdsko – pohoří Psuni – Brezovo polje (984 metrů)
2. Ravničarsko – největší část Brodsko – posázavská župy se Slavonskou nížinou
3. Nizinsko – disponuje ochranou před záplavami u řeky Sávy

Zadarská župa / Zadarská županija

Zde je hlavním městem město Zadar. Rozloha tohoto chorvatského obvodu je necelých osm tisíc kilometrů čtverečních, na kterých je rozprostřeno přes dvě stě tisíc chorvatských a italských obyvatel. Ti jsou povětšinou římskokatolického vyznání.

Župan Stipe Zrilić má na starosti šest místních měst a šestadvacet opčin. Zadarská župa / Zadarská županija leží na jihu Chorvatska a sousedí s Bosnou a Hercegovinou a se župami Šibenicko – kninskou a Licko – senjskou.

Území této teritoriální oblasti je přímořské a dále hornaté. Patří k němu ostrovy Dugi Otok a část ostrova Pag. Proto a pro mnoho národních parků, které se zde nacházejí (jako je Velebit, Telaščica, Paklenica a Plitvická jezera), se tato župa stává významným turistickým cílem.

Protože zde nežijí pouze Chorvaté, ale i Italové, mluví se v Zadarské župě také italsky. Župou prochází dálnice, železnice i lodní doprava, které umožňují spojení Zadaru se Splitem.

Významná města, která stojí k navštívení:

• Zadar (hlavní město)
• Benkovac
• Biograd na Moru
• Nin
• Obrovac
• Pag

Mezi občas navštěvované ostrovy Chorvatska patří Arkanđel, česky Archanděl, po staru Svatý Archanděl. Je to v kraji Splitsko-Dalmatském, v jižní části Chorvatska asi 260 km jižně od hlavního města Záhřebu. Přesněji leží asi jen 350 metrů od pevniny, přesněji od neobydleného výběžku, mysu či poloostrova Ostrica mezi Sevidem a osadou Ljubljeva. Přímou čarou je nejbližším známějším místem Rogoznica 7,5 km severozápadně, severovýchodně 17 km je odtud do Trogiru. Mimo jiné, v zálivu proti Arkanđelu je místo zvané Starý Trogir. Split je vzdálen 32 km východně, Šibeník pak 30 km severozápadně.

Ostrov patří do řady ostrovů tvořených jedním podmořským hřebenem, a to od Brače přes Šoltu, Drvenik Veliky a Drvenik Mali. Kolem se také nalézá několik menších ostrůvků a skalisek, třeba malá skála Školjić 1.3 km severně od Arkanđelu, poblíž přístavu a města Sevid. Merara je malý ostrov 310 metrů severně od východní části Arkanđelu, na jižní straně vjezdu do přístavu Starý Trogir. Na východ jsou dva menší ostrovy, 360 metrů Kosmač Mali o průměru přibližně 110, a 480 metrů Kosmač Veli, oválný o rozloze 4,5 hektarů. Asi 1,8 km jihovýchodně leží zajímavý malý ostrůvek Murvica o rozloze 0,76 ha, ale se známým majákem. Výčet doplníme 590 metrů západně položeným ostrůvkem Muljica Vela a následně Muljica, malá skála 1,4 km severozápadně od Arkanđelu, případně 700 metrů od Muljica Vela.

Doprava

Na ostrově nestaví žádná loď veřejné dopravy, i když linka ze Splitu do Ancony (Itálie) vede velmi blízko. Linka na nedaleký Drvenik Mali vede přes Drvenik Veliky z Trogiru, ale pokud budeme chtít Arkanđel navštívit, je snadnější využít služby (půjčení člunu) v přístavu Starý Trogir (1,8 km), resp. v Sevidu 1,5 km vzdáleném. Samozřejmě je možnost vlastní lodí, ale asi málokterý ze čtenářů takovou možnost má. Žádný upravený přístav tu není, není tu ani před větry žádnou chráněnou zátoky, nejpříhodnějším místem ke kotvení je přesto severní zátoka.

Příroda

Plocha ostrova 47,4 hektarů a délka pobřeží čáry měří 3,35 km, nejvyšší bod na ostrově leží ve výší 62 metrů nad hladinou moře. Ostrov je protáhlý ve směru východ – západ, a to 1,25 km. Příčně se plocha ostrova vlní, v nejužším místě v západní části měří 262 metrů, ve střední části to je 500 metrů. Ostrov je tvořen vápencem, jeho plocha je porostlá stromy a nízkou zelení, jen okrajové skalní pobřeží je holé.

Zdejší podnebí je mírné s průměrnou roční teplotou 16 °C, kdy nejteplejším měsícem je červenec,s 26 °C a nejchladnějším leden s 8 °C. Dešťových srážek zde spadne ročně v průměru 1.526 mm, nejdeštivější měsícem je prosinec s 201 milimetrem deště a nejsušším srpen s 32 mm deště.

Osídlení

Ostrov nemá žádné stálé obyvatele, ale v minulosti tomu tak nebylo a najdeme zde zříceniny kaple zasvěcená Svatému Archandělu. Podle starých záznamů se ve středověku ostrov nazýval Ficus. Stal se domovem pro skupinu poustevníků, později i benediktinů, kteří zde pak postavili malý klášter a kostel sv. Michaela Archanděla s malou zvonicí.

Cestovní ruch

Ostrov je vlastně úplně prázdný, takže tu nenajdeme žádné služby. Pro návštěvníky je ale romantický v tom, že zde mohou objevovat místa se stopami života ve středověku, a pak tu najdeme nedotčenou přírodu a výhledy na moře a okolní ostrovy.

Tato chorvatská župa má ve svém znaku čápa a meč. Hlavním městem je Sisak a rozlohou pojímá 4 463 kilometrů čtverečních. Tuto oblast obývá 183 730 obyvatel.

V rámci národnostního složení zde naleznete nejen Chorvaty, ale také Srby. Úředním jazykem je tudíž nejen chorvatština, ale také srbština. Náboženství zde naleznete nejen římskokatolisté, ale také Pravoslaví.

Podřízené celky této župy jsou města Sisak, Glina, Hrvatska Kostajnica, Kutina, Novska, Petrinia a Jasenovac. Dále tato oblast obhospodařuje třináct opčin. Županem je Ivo Žinić.

Sisačko – moslavačka županija má za souseda Bosnu a Hercegovinu, Požežsko – slavonskou župu, Bjelovarsko – bilogorskou župu, župu Brodsko – posázavskou, Záhřebskou a Karlovackou. Oblast je to hornatá a protéká jí řeka Sáva a Kupa.

Sisacko – moslavinská župou prochází důležité železniční tratě, které spojují celou zemi s Bosnou a Hercegovinou a Slavonií. Nezapomeňme na metalurgické závody a zemědělství, která jsou hlavním zdrojem příjmů místních obyvatel.

Karlovacká župa

Karlovacká župa / Karlovačka županija a její hlavní město Karlovac, mají 3 611 kilometrů čtverečních. Dále tato župa disponuje celkem 128 749 obyvateli, rozmístěnými do pěti měst a sedmnácti opčin. Županem je v současné době Ivan Vučić.

Významná města Karlovacké župy jsou města Karlovac (hlavní město), Ozali, Druga Resa, Oqulin (významný železniční uzel) a Sluni. Župa je na severu nížinná a na jihu hornatá. Teče tudy mnoho menších řek a oblast je opravdu významná zejména v otázce dopravy. Spojuje totiž Záhřeb s Jadranem a díky nedávno otevřené dálnici se ze Záhřebu dostanete až do Splitu. Obyvatelstvo je složeno s pětaosmdesáti procent z Chorvatů a z jedenácti procent ze Srbů.

Varaždinská župa

Tato chorvatská oblast s hlavním městem Varaždin má pouhých 1 261 kilometrů čtverečních a 183 730 obyvatel hovořících chorvatsky. Podřízenými celky je šest měst (Varaždin, Ludbreg, Lepoglava, Novi Marof, Varaždinske Toplice) a dvaadvacet opčin. Současným županem je Radimir Čačić.

Toto teritoriální území hraničí se Slovinskem, Mezimuřskou župou, župou Koprivnicko – Križeveckou, Záhřebskou a Krapinsko – zagorskou. Jedná se o kopcovitou i nížinou zemi, kterou protéká řeka Drava. Kraj ej to zemědělský, ale i s nábytkářským, kožedělným a textilním průmyslem. Místní dálnice propojuje hlavní město Záhřeb s Maďarskem. Jedná se tak o významný mezinárodní dopravní uzel.

Jak se proslavil tento národ na pomezí střední a jižní Evropy v umění a vědě? Pojďte se podívat na nejslavnější Chorvaty.

Ivan Mestrovic

Jeden z nejznámějších chorvatských sochařů. Ve Splitu pracoval jako učeň v kamenické dílně, poté studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni a v 18 letech odešel do Paříže, kde na sebe rychle upoutal pozornost uměleckého světa. Po návratu do Chorvatska byl během druhé světové války tři měsíce vězněn a poté se přestěhoval do USA, kde zůstal až do své smrti. Mezi jeho nejslavnější díla patří socha Řehoře z Ninu ve Splitu, socha chorvatského biskupa a politika Josipa Juraje Strossmayera v Záhřebu, socha vynálezce Nikoly Tesly v Záhřebu aj. Ve Splitu má tento umělec svou galerii.

Oscar Nemon

Další slavný chorvatský sochař studoval ve Vídni, pobýval také v Bruselu a těsně před druhou světovou válkou utekl do Anglie. Proslavil se jako „sochař vůdců národa“ a vytvořil množství soch vysokých hodnostářů, včetně členů britské královské rodiny, bývalého britského premiéra Harolda Macmillana a ministrů Margaret Thatcherové a Winstona Churchilla.

Nikola Tesla

Vynálezce a elektrotechnik Tesla udělal mnoho pro technologický rozvoj elektřiny, bezdrátových zařízení a komunikace. Ačkoli je původem Srb, narodil se v Chorvatsku a později se přestěhoval do USA. Ve všech třech zemích má dodnes památníky, sochy a muzea, dokonce je po něm pojmenováno letiště v Bělehradě. V USA se pro měření magnetických polí používá jednotka tesla, která byla rovněž pojmenována po něm.

Ruder Boskovic

Astronom, fyzik, filozof a matematik, který žil v 18. století v dnešním Dubrovníku, jeho nejvýznamnější díla jsou z převážné většiny z oblasti astronomie. Jeho jméno se používá pro Ruder Boskovic Institute, vědecké výzkumné centrum v Záhřebu.

Možná jste netušili, že Krist Novoselic z Nirvany a Tomislav Milicevic z 30 Seconds To Mars jsou oba chorvatského původu. V tomto článku se také dozvíte o slavných osobnostech z literatury a filmu.

Ivo Andric

Andric se narodil v Bosně v chorvatsko-bosenské rodině. Byl státní úředník a diplomat, stejně jako autor, držitel mnoha významných postů, například velvyslance do Německa. Jeho nejznámějším dílem je Most přes Drina, které bylo publikováno v roce 1945.

Slavenka Drakulic

Narozená v roce 1959, napsala tato novinářka a spisovatelka mnoho knih o svém domovském regionu a válce, například Jako bych tam nebyla, Balkan Express, Cafe Europa aj. Nyní žije ve Švédsku.

Ivan Gundelic

Básník 17. století původem z okolí Dubrovníku, mezi jehož nejslavnější práce lze zahrnout básně Osman a Slzy marnotratného syna.

Goran Visnjic

Jedním z nejznámějších Chorvatů z oblasti televize a filmu je v současnosti herec Goran Visnjic, který je nejlépe známý pro svou roli Dr. Luka Kovace v televizním seriálu ER, kterou hrál v letech 1999 až 2008. Dr. Kovac, byl samozřejmě také Chorvat. Tento muž z Vukovaru, jehož rodina byla zabita během války, se odstěhoval do Spojených států, aby začal nový život a nastoupil do nemocnice v Chicagu. Během pobytu v Americe vzpomíná často na dřívější život v Chorvatsku.

Visnjic se proslavil také tím, že zazářil v Hamletovi na filmovém festivalu v Dubrovníku. Hrál také v řadě filmů, jako Vítejte v Sarajevu nebo Elektra. Mezi jeho poslední práce patří role v Muži, kteří nenávidí ženy a Poradce a vystoupení v několika epizodách televizního pořadu Pan Am.

Rade Serbedzija

Serbedzija začal svou kariéru již při studiu na Akademii dramatických umění na univerzitě v Záhřebu. V pozdních 90. letech se také začal objevovat v hollywoodských filmech a vybudoval slušnou kariéru. Mezi jeho filmové a televizní počiny patří Mission Impossible II, Batman začíná, CSI: Miami a Harry Potter a Relikvie smrti. Také se objevil v režijním debutu Angeliny Jolie V zemi krve a medu, je také spoluzakladatelem Ulysses divadla na ostrově Veliki Brijun.

Branko Lustig

Filmový producent Lustig je dvojnásobným vítězem Academy Award s Oscarem za nejlepší film za Schindlerův seznam v roce 1994 a Gladiator v roce 2001.

I když má za sebou Chorvatsko poměrně bohatou historii, pro mnoho lidí je často těžké identifikovat položky, které jsou typicky chorvatské či věci, jimiž je tato země proslulá. V tomto článku si představíme některé nejznámější symboly tohoto státu na pomezí střední a jižní Evropy.

Chorvatské národní šaty

Chorvatské kroje se liší region od regionu, ačkoli většina z nich jsou dlouhé, pestře vyšívané šaty převážně červené nebo bílé barvy (pro ženy) a bílé košile, vyšívané vesty nebo saka a kalhoty pro muže. Muži i ženy nosí dlouhé ponožky a papuče nebo holínky v severnějších částech země. Ženy si všeobecně složitě zaplétají vlasy a na nich nosí šátky.

Perníkové srdce

Slavné sušenky ve tvaru srdce vyráběné z perníku či medového těsta, s červenou polevou, ozdobené malým zrcadélkem a krátkou zprávou.

Obří velikonoční vajíčka

Městečko Koprivnica v severovýchodní části Chorvatska nedaleko hranice s Maďarskem vystavuje o Velikonocích sbírku dvoumetrových kraslic. Ty jsou ručně malované místními umělci ve stylu naivního umění, který je v této oblasti populární a některé z nich byly dokonce vystaveny i v zahraničí.

Kravaty

V mnoha ohledech je kravata jedním z nejznámějších symbolů Chorvatska. Kravata vznikla ve 30. letech 17. Století ve Francii, kde v tu dobu byli chorvatští žoldáci, aby pomohli králi Ludvíkovi XIII: Tito chorvatští vojáci nosili neobvyklé vázanky na krku, které ve Francii upoutaly a tak se kravata zrodila. Slovo „kravata“ pochází z italského výrazu pro Chorvata, což je „Hrvat“.

Maraschino

Alkoholický likér s příchutí višní marasca, které jsou pěstovány v Dalmácii, především v oblasti Zadar. Likér vznikl v 16. století v klášteře Dominikánů v Zadaru a v 18. Století se proslavil. O sto let později již byl považován za módní nápoj evropské šlechty. Sladký likér můžete pít samotný například po večeři nebo jej používat do koktejlů. Obsah alkoholu v maraschinu je typicky kolem 32 %.

Paški rir / sýr Pag

Sýr z ostrova Pag, který se vyrábí z ovčího mléka a má výraznou chuť. Je to pravděpodobně nejznámější potravina pocházející z Chorvatska.

Co můžete očekávat od chorvatské kuchyně? Nebude asi žádným překvapením, že při stolování v této zemi narazíte na směs středozemní a východních potravin. Podél pobřeží je znát silný italský vliv – ryby a mořské plody, ale zároveň i tradiční východoevropská jídla, jako dušená masa, polévky, guláše aj., které si vychutnáte ve vnitrozemí.

Jak už jsme zmiňovali, není žádným překvapením, že pobřeží Chorvatska vám nabídne vynikající ryby a mořské plody. Při návštěvě tamních restaurací nesmíte vynechat mušle, ústřice, krevety, chobotnice ani olihně. Nejste velkým fanouškem mořských plodů? Žádný problém…Pokud jíte maso, čeká vás bohatá nabídka grilovaného i pečeného.

Pokud v menu narazíte na poznámku Peka nebo ipsod Peke, znamená to, že maso (často jehněčí) nebo mořské plody (chobotnice nebo kalamář), se vaří pod víkem ve tvaru zvonu, na žhavém uhlí. K masu se v určitém stupni vaření přidává kromě masa a ryb také zelenina.

Brodet je rybí guláš z Dalmácie, který se vyrábí ze směsi ryb, často včetně úhoře. Obvykle se podává s polentou či rýží. Typickým pokrmem pro rybáře z ostrova Hvar je Hvarska gregada obvykle s různými druhy ryb uvařených spolu s bramborami, bylinami a bílým vínem. Bakalář s krumpirima (sušená treska s bramborami) je dalmatské jídlo, které se běžně podává v době Vánoc. Chutné dušené hovězí s názvem Pašticada se podává s noky a vychutnat si jej můžete především v Dalmácii. Istrie je velmi známá pro své lanýže (tartufima). Najdete zde i fritaja zejména se sparogou (chřestem). Jedná se o omeletu se zeleninou, bylinkami a občas i masem. V této oblasti je také populární guláš Istarska Jota s fazolemi, bramborami a několika druhy vepřového masa včetně žeber. V chorvatském vnitrozemí můžete narazit na duvec – dušená rajčata s masem a zeleninou, podobné ratatouille.

Jednotlivé produkty, které byste si rozhodně neměli nechat ujít, je chorvatský prsut (prosciutto) a Paski pane – ovčí sýr z ostrova Pag, který ale můžete koupit i jinde v Chorvatsku.

Poměrně časté je v Chorvatsku také čevapčiči a burek, přičemž první zmiňovaný obsahuje tenké párky nebo kebab vytvořené z mletého masa a burek je mísa s řadou vrstev – mleté maso, špenát, sýr a pečivo, možné jsou také sladké varianty. Nepodceňujte ani chorvatské pizzy, neboť jsou vynikající.

Dezerty

Kdo nemá rád dezerty? Chorvaté je také milují, a proto najdete v Chorvatsku cukrárny téměř na každém rohu. Oblíbené jsou různé kombinace ovoce, čokolády a smetany. Ochutnejte také fritule, malé pochoutky podobné koblihám, často ochucené ovocem, nejpopulárnější kolem vánočního času. Za zkoušku také stojí kremsnita – pudinkovo vanilkový dort. Nejlepší kremsnita údajně pochází ze Samobor, malého městečka nedaleko Záhřebu. Skvělou alternativou ke sladkým krémovým dezertům je orehnjaca nebo makovnjaca – ořechová či maková roláda. Také nezapomeňte vyzkoušet tamní zmrzlinu (sladoled), která se může téměř rovnat té italské.

Jestli se dá o nějakém chorvatském ostrůvku říci, že má neopakovatelný svéráz, tak to bude určitě Bavljenac. Nachází se v Šibenickém souostroví, 13,5 kilometru jihozápadně od města Šibeníku vložený mezi ostrovy Kaprije a Zmajan v Kaprijském průplavu. Přesněji to je 1 km severně od konce mysu Mertovaz, který je východním výběžkem ostrova Kaprije, a 1,2 km jihozápadně od severní špičky (mys Oštrica) nejsevernější části ostrova Zmajan. Od něho je ale vzdálenost v nejužším místě jen 650 metrů.

Bavljenac má kolem sebe několik menších ostrůvků, na severozápad to je dvojice Dupiničských ostrovů 840 metrů vzdálený Dupinič Veli (1,6 ha, pobřeží 460 metrů) a 1,25 km vzdálený Dupinič Mali (1 ha, pobřeží 380 metrů), 1 km jihozápadně jen 50 metrů od pobřeží Kaprije to je ostrůvek Oštrica s rozlohou 2,1 ha a s pobřežím dlouhým 540 metrů.

Doprava

Na ostrov nejezdí žádná veřejná doprava. Nejbližším přístavem právě s veřejnou lodní (trajektovou) dopravou je Kaprije, ovšem plavba sem je dlouhá 8,5 km, protože přístav je na odvrácené straně a je nutno obeplout jeho jižní část. Kratší cesta sem je proto z přístavu Prvič Luka na ostrově Prvič (7,3 km), případně 7,5 km z přístavu Prvič Šapurine na stejném ostrově. Mezi kontinentálním pobřežím je ještě jeden ostrovní přístav, a to Zlarin, vzdálený plavbou 9 kilometrů. Ze Šibeníku je to sem lodí 14 kilometrů. Ostrov Bavljenac ale nemá žádné upravené přístaviště, je proto nutnou pouze kotvit podél pobřeží.

Příroda

Rozloha ostrova je 14 hektarů s délkou pobřežní linie 1,43 kilometrů. Bavljenac má zaoblený tvar, mírně protažený od severozápadu k jihovýchodu 540 metrů a kolmo pak nejvíce 340 metrů zhruba uprostřed. Nejvyšší bod sahá do výšky 39 metrů nad mořskou hladinou. Ostrov je zcela lidskou rukou změněn, jak bude dále psáno.

Osídlení

Administrativně patří ostrov pod město Šibeník, nežije zde trvale žádný obyvatel a ani v sezoně, není zde žádný domek ani přístřešek. Přesto všechno je Bavljenac v poslední době pod drobnohledem víc jako jindy. Ostrov je totiž pokryt hustou sítí nízkých kamenných zdí o celkové délce 23,357 kilometrů. V minulosti tyto zdi stěny označovaly hranice jednotlivých polí a pěstované plodiny byly jimi chráněny před větrem. Většina pobřežních častí Chorvatska je kamenitá, proto když chtěli lidé tuto půdu hospodářsky využívat, museli ji nejdříve velmi pracně zbavit kamení. To pak následně použili na stavbu kamenných hranic mezi jednotlivými pozemkami. Důležitou rolí těchto zdí byla také ochrana půdy před erozí. Poměrně silné větry (bora) v této oblasti sebou velmi často braly i vzácnou zeminu a zemědělcům nezůstávalo nic jiného, než si ji takto chránit. Při pohledu z výšky tak ostrov může připomínat otisk prstu. Tento vzhled ostrovu dali obyvatelé sousedního ostrova Kaprije, kteří ho v minulosti zemědělsky využívali. Do 70. let minulého století byl celý ostrov jimi obděláván k pěstování fíků, vinné révy, hrušek, šlo o 10 hektarů zemědělské půdy. Dnes leží ale políčka ladem. Ale zajímavostí je na nich i to, že zdi jsou vybudované pouze ručně s použitím jednoduchého nářadí (krumpáč, motyka) tak dokonale, že po staletí vydržely bez použití malty dodnes. Jednotlivé kameny do sebe navíc zapadají jako skládačka puzzle. Pokud bychom hledali něco podobného, najdeme paralelu třeba na západě Evropy v Irsku, Anglii, či ve Skotsku.

Cestovní ruch

Vzhledem k rostoucímu zájmu turistů se Chorvatska vláda snaží o zápis ostrova do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO z podnětu Zadarské univerzity. Pokud se tak stane, Balljenac by se mohl skutečně stát velmi vyhledávanou destinací v Chorvatsku a jedním z nejvýznamnějších kulturních a historických symbolů.

Nevíte, co očekávat od Chorvatských nápojů? Pak jste tady na správném místě. V tomto článku odhalíte některá chorvatská vína, piva, lihoviny a další nápoje, se kterými se můžete při návštěvě tohoto malebného státu setkat.

Pivo

Jako v každé východoevropské zemi, i v Chorvatsku je pivo velmi populární. A během dovolené budete mít čas všechny druhy ochutnat. Snad nejznámější jsou Karlovačko, Ozujsko a Pan. Můžete se také setkat s Osiečkem, tmavým pivem Tomislavem a slovinským produktem Lasko. V několika posledních letech se v Chorvatsku objevují také ochucená piva (např. citronové či grapefruitové) – osvěží vás třeba Ožujsko Limun/Grejp nebo Karlovačko Radler. Obecně obsahují méně alkoholu než běžné pivo. A nejdůležitější informace – chorvatský výraz pro pivo je pivo (vyslovujte Pee Voh). Zkuste požádat Dva Piva, Molim Vas! (dva pee-vah moh-leem vas) – Dvě piva prosím!

Víno

Chorvatsko je snad všechno, jen ne známé pro své víno, ale možná je to tím, že lidé neměli možnost ochutnat tento mok mimo zemi. Naštěstí se to rychle mění a chorvatská vína jsou více vyvážena, dokonce se objevují na pultech supermarketů, například je prodává Marks and Spencer.

Když přijedete do Chorvatska, opravdu musíte ochutnat některé z místních vín – nepochybně si je zamilujete. Mezi nejznámější chorvatská vína patří červené Plavac Mali z poloostrova Pelješac a bílé Pošip z Korčuly, dále GRK (Korčula), Malvazija (Istrie) a Graševina (vnitrozemí). Sladké dezertní víno nejběžnější v Dalmácii je Prosek.

Ať už jste kdekoliv, zeptejte se, ať vám číšník doporučí vhodné víno. Můžete také navštívit přímo výrobce, především na poloostrově Pelješac, Istrii a Slavonii je mnoho vinařských okruhů.

Lihoviny

Bylo by velmi vzácné se během pobytu v Chorvatsku nesetkat s pálenkou. Téměř každá restaurace vám před jídlem nabídne něco ostřejšího, a pokud jste ubytováni v menších hotýlcích, pak jen stěží uniknete. Ano, tyto nápoje jsou velmi silné, zkuste je pít pomalu. V každém případě se nejpravděpodobněji setkáte se sljivovicou (slivovicí), travarica (bylinnou brandy), kruskovac (hruškovicí), orahovac (ořechovou brandy) nebo jozovača (hroznovou brandy).

Další nápoje

Jedním z nejpodivnějších nápojů, se kterými se v Chorvatsku můžete setkat, je Bambus. Tento nápoj vlastně „existuje“ v mnoha zemích světa, ale svůj původ má prý v Chorvatsku a dalších republikách bývalé Jugoslávie. A o co se tedy jedná? Je to červené víno smíchané s colou a ledem.

Mnoho lidí má v současnosti ze zdravotních či jiných (etických) důvodů speciální požadavky na stravu. Pokud patříte do této skupiny, doporučujeme si najít a vytisknout některá chorvatská slova a fráze týkající se vaší stravy. Nemusíte se tato slovíčka nutně učit, stačí na ně v restauraci odkázat.

Ze všech speciálních typů stravování je nejjednodušší asi být vegetariánem. Za předpokladu, že menu není jen v chorvatštině, neměl by pro vás být problém najít nějaké bezmasé varianty – přestože většina věcí z nabídky bude pravděpodobně maso či ryby obsahovat. Pizzerie jsou vynikající volbou, neboť nabízí řadu bezmasých variant.

S veganstvím je to už trochu těžší a není tak dobře chápáno, často se vám může stát, že pokud řeknete, že jste vegan, lidé si budou myslet že vegetarián. Nicméně, mělo by vám stačit trochu trpělivosti, abyste pospali, co nemůžete či nechcete jíst. Především mnoho restaurací, které podávají čerstvá jídla, vám vyjdou flexibilně vstříc.

Supermarkety pravděpodobně nebudou moc dobře zásobovány potravinami pro vegetariány, vegany či ty, kteří nejedí lepek. Zkuste hledat v lékárnách nebo sítích některých drogerií, například DM. Pokud jste si přivezli vlastní stravu, určitě vyzkoušejte alespoň místní ovoce a zeleninu z trhů.

Zde je několik internetových stránek, které by mohly být pro vás užitečné:

Prijatelji Zivotina (přátelé zvířat) mají seznam vegetariánských a veganských restaurací v Chorvatsku

Chorvatská společnost pro celiaky má užitečnou stránku pro turisty, včetně krátké informace o restauracích nabízejících bezlepková jídla.

Veganské a vegetariánské restaurace v Chorvatsku

• Makrovega je vegetariánská a makrobiotická restaurace ve Splitu
• Up Cafe je organická kavárna ve Splitu připravující lehká jídla a dezerty
• Art of Raw Food je veganská restaurace v Záhřebu
• Vegehop je vegetariánská restaurace v Záhřebu
• Moje Malo Zlato je malá rodinná pekárna, která produkuje čerstvé, chutné bezlepkové pečivo a rozváží je do celého Chorvatska. Podívejte se na jejich mapu.