V dávných dobách – ještě v době před naším letopočtem, bylo chorvatské území osídleno takzvanými illyrskými kmeny. Nicméně, jak je zvykem, kmeny putovaly – a stejně tak tomu bylo i u kmenů Illyrů, který se nakonec dostal až do oblasti dnešního státu Albánie. To byla šance pro Římany, kteří tak mohli na Balkáně vytvořit svou rozsáhlou provincii, jíž dali v té době název Illyricum. V pozdějších dobách, až v sedmém století toto území obsadili Slované, jejichž národ také stál za zrodem dnešního chorvatského státu. Po čase v roce 1102 se toto území spojilo ještě se státem uherským a své území tak rozšířilo. Někteří z historiků uvádějí, že se jednalo o násilnou anexi.
Od Rakouska-Uherska po Německo
A právě tohle území se stalo pro Rakousko-Uherské jediným přístupem k moři. V roce 1918 bylo z území vytvořeno Království SHS – ihned po výbojích Osmanské říše. Za pár let potom, v roce 1929 bylo toto království přejmenováno na Království Jugoslávie. Bohužel, ani toto království neuniklo německé okupaci, po jejímž ukončení vznikl dnešní nezávislý stát Chorvatsko.
Důsledky války
I toto území bylo postiženo válkou, která probíhala v letech 1945 – 1963. Po jejím skončení bylo Chorvatsko prohlášeno Lidovou republikou, následně Socialistickou republikou v rámci Federativní republiky Jugoslávie. V těchto dobách se sláva Jugoslávie prakticky „hvězd dotýkala“, jelikož byla druhou nejrozvinutější jugoslávskou republikou. Cestu jí křížilo pouze rozvinutější Slovinsko.
Nicméně, i přes ten fakt, že Slovinsko bylo jakýmsi konkurentem dnešního Chorvatska, v roce 1991 společně tyto dva státy vyhlásily nezávislost, což bohužel započalo válečný konflikt. Který trval dlouhá léta, a to až do roku 1995.
V červenci roku 2013 se Chorvatsko stalo členem Evropské unie a doplnila tak dalších 27 států. Nicméně jeho měnou jsou i nadále Kuny, i když Chorvatská vláda zvažuje přijetí Eura – a to do sedmi let.