Poreč je jedním z menších turistických středisek úplně na západním pobřeží Istrijského poloostrova, tedy i celého Chorvatska. Leží pouhých 25 km od severní hranice Chorvatska, odkud do oblastí míří dálnice A9 (E751), resp. která vede od Kaštele na hranici se Slovinskem. Město patří mezi menší, žije zde asi 10,5 tisíc obyvatel.
Historický exkurz
Je zajímavé, jak toto místo, tedy Istrijský poloostrov, byl v historii lákavým místem k bydlení od nejstarších dob. Vrchol Poreč dosáhl v římských dobách, kdy osídlení na malém poloostrově získalo titul města za císaře Augusta (vládl -27 až +14). Po tomto období zde vznikla linie ulic.
Ve 3. století to již byla křesťanská obec, ovšem zaniklá za císaře Diokleciána (císařem 244 – 312). Po Římanech zde byli Ostrogóti a od roku 539 patří Poreč Byzanci. Slované město kolem roku 620 vyplenili a nahradili staré osadníky. Roku 812 město připadlo Franské říši. Po jejím pádu se město osamostatnilo a od roku 1267 je pro ochranou Benátek. Roku 1354 bylo město vypleněno a ztratilo svůj význam, který dále klesal, a roku 1630 tu žilo jen 30 lidí.
Nový vzestup
V roce 1667 město sídlili uprchlíci z Kréty, což ho zachránilo. Roku 1797 zde byl Napoleon a od roku 1806 patří pod Rakousko. Tu začíná nový rozmach, modernizaci a na počátku 20. století, kdy sem dorazila i železnice, i rozvoj cestovního ruchu. Po roce 1918 patří město Itálii. Válka znamenala nejen útrapy lidí, ale bombardováním i zničení části historického jádra. Po válce většina italských obyvatel odešla a město patří Jugoslávii.
Cestovní ruch
Období po roce 1947 znamenalo nejen rozvoj turistického ruchu, ale i průmyslu. Zde šlo konkrétně o výrobnu Schell na zpracování ryb. Vedle toho se část obyvatel stále živí zemědělstvím a rybolovem. Hlavním zdrojem příjmů je stejně ale cestovní ruch. Parníky z Tertstu sem plují již od roku 1844, roku 1845 vyšel první tištěný průvodce, ale hlavní nárůst přišel až v roce 1866, kdy sem dorazila arcivévodkyně Stefanie a pak další Habsburkové. První hotel se zde postavil v roce 1910.
Dnes je zde na 30 hotelů, 13 kempů, nudistické tábory, 16 bytových komplexů, bungalovy a velké možnosti ubytování v soukromých domech. Turistická infrastruktura je podél pobřeží dlouhá 37 kilometrů. Na jihu to jsou centra, např. Blue Lagoon, Green Lagoon, White Bay a Brulo, na severu Materada, Èervar-Porat, Olive či Lanterna.
Návštěvníkům slouží další doprovodné služby i zábavní podniky, nákupní centra, doprava a sportovní aktivity, např. golf. Nejvíc zábavních, ale i kulturních podniků je soustředěno do historického jádra. Město se snaží o cestovní ruch i mimo období hlavní sezóny, kdy se tu konají víkendové pobyty pro návštěvníky z Chorvatska, Slovinska, Rakouska a Itálie. K tomu jsou zaměřeny i další aktivity, jako je např. sport.
Památky města Poreč
Staré rozdělení město, tedy linie ulic je z doby Říma, což jsou hlavní ulice Dekumanus a Cardo Maximus a ještě Marafor byl římským fórem s dvěma chrámy. Jeden postavený v 1. století patřil Neptunovi, ale zachovalo se několik domů z románského období, ale také benátský gotický palác istrijského shromáždění, tedy původně františkánský kostel ze 13. století. Ten byl ale barokně přestavěn.
Euphrasianina bazilika z 5. století je nejvýznamnější památkou Poreče, do seznamu UNESCA se dostala v roce 1997. Město bylo obklopeno středověkými hradbami od 12. do 19. století.