V Chorvatském umění lze nalézt stopy východní a západní Evropy, neboť až do 17. století bylo Chorvatsko v těsném kontaktu s druhou stranou Jadranu. Italští umělci z Benátek přicházeli na chorvatské ostrovy za prací a chorvatští umělci zase jezdili na zkušenou do jiných evropských zemí.
Díky těmto cestám se Chorvatská země dostávala do blízkosti jiných uměleckých stylů jako je románský, gotický styl či vliv renesance. V pozdějších dobách a především v období 17. století po vyhnání Turků, bylo mnoho kostelů a staveb přestavěno do barokního stylu s okázalou a bohatou výzdobou. Mezi nejčastější formou umění v chorvatských zemích bylo sochařství. K této tradici dopomohl především místní kámen, který se použil na výstavbu římských památek v Pule a Splitu.
Sochařství a kamenictví se rozmohlo především v době románského období. Mezi nejznámější umělce sochaře patří Juraj Dalmatinac, který je též známý jako Giorgio Orsini. Juraj Dalmatinac působil v Dalmácii a Itálii jako sochař a architekt. Jeho práce můžete vidět na katedrále sv. Jakuba v Šibeniku, považované za jednu ze skvostů chorvatské renesance. Kromě sochařství bujelo v Chorvatsku malířství, přestože se nemůže pochlubit takovou tradicí jako sochařství. Malířství se vyvinulo, až v době kdy se dostal do Chorvatska vliv benátské školy.
Všechny dřívější malířská plátna byla vyhotovena benátskými mistry a až později chorvatští umělci začali napodobovat tyto díla. V tomto období získal slávu Vincent Od Kastava, který svou sérií expresivně pojatých freskových cyklů vyzdobil kostelík Panny Marie v Beramu. Můžete si zde prohlédnout umělecké pojetí obrazu Život Krista a Panny Marie, nebo známější fresku Tanec Smrti, kde se Smrt s kosou v ruce trestá provinilé hříšníky. Umění v Chorvatsku lze vidět převážně v kostelech a katedrálách, ale své zastoupení má i v muzeích nebo galeriích.