V r. 1980 byla jižní část zadarského souostroví vyhlášena národním parkem Chorvatska. Název Kornati dostal park podél největšího a hlavního ostrova Kornat. Park byl založen za účelem ochrany okolních vod, zejména podmořského života a v zájmu omezení výstavby na těchto ostrovech. Národní park Kornati tvoří celkem 147 bílých skalnatých ostrovů a jeho celková délka je 36 km a šířka 6 km.
Všechny ostrovy jsou neobydlené a mají jen velmi málo vegetace, některé vůbec. Nebylo to tak ovšem vždy. Za Římanů sloužily velké ostrovy zámožným občanům Zadaru jako letoviska. Byly zde vybudovány honosné vily s mozaikovými dlažbami, ale i rybníky a lázně. Za vlády Benátčanů byly ostrovy využívány jako základna jejich námořní flotily. Tehdy byla většina ostrovů ještě porostlá bujnou vegetací. Poslední zbytky vegetace spásly ovce, které sem vyhnali obyvatelé nedalekého ostrova Murter. Ti zakoupili ostrovy a vykáceli stromy, aby zde mohli pěstovat trávu pro svůj dobytek a ovce.
Příroda na ostrovech je chráněna tím, že lidé se zde nepokoušejí trvale žít. Je zde jen několik stavení většinou využívaných jen přechodně. Z pevniny se do národního parku dostanete z letovisek Biograd na Moru, Murter či Vodice, nebo výletními rychloloděmi z Novalji na ostrově Pag.
Členité pobřeží a zátoky jsou využívány hlavně jachtaři, kteří využívají příhodných větrných podmínek v této oblasti. Například Piškera a Žut jsou známy svou jachtařskou školou. Turistické agentury pořádají různé typy výletů na ostrovy. Přespat můžete v kempu a ti odvážnější mohou strávit týden na pustém ostrově, vybaveni jen potravinami a člunem.
Zážitkem je i zajímavá národopisná akce konaná vždy 1. července, kdy obyvatelé všech ostrovů konají procesí na lodích k mariánskému kostelu v Podtarackém zálivu. K vidění je při této události spousta lidových krojů, korouhví různých společenství a slavnostních rouch.