Necelých 10 km nad Splitem se na kopci nachází pevnost Klis, chránící průsmyk, jímž probíhala cesta mezi pohořím Kozjak a Mosor, směrem na Sinj a dále do vnitrozemí.
Již ve starověku tu bylo opevněné stanoviště, pak středověký hrad, v letech 1537-1648 jej ovládli Turci. Měli odtud Split jako na dlani, ale nikdy ho nedobyli. Poslední úpravy tu dělala ještě rakouská armáda v 1. polovině 19. století.
Pevnost je dochována téměř v úplnosti, při návštěvě tu můžete vidět akropoli s mohutnými hradbami, kasárna a dělostřelecká stanoviště ze 17. století, či tzv. Rektorský palác, v němž měl štáb velitel pevnosti. Kuriozitou je kostel sv. Víta. Jde o představěnou tureckou mešitu, z níž si zachoval i charakteristický kruhový tvar. Z pevnosti je krásný výhled na Split i na ostrovy za ním. Už kvůli výhledu má cenu si sem udělat výlet.
Knin bylo již ve středověku sídlem chorvatských králů a biskupů. Jeden z nich, Petr Svačič, padl v boji s Uhry v r. 1097 na nedalekém kopci, zvaném Petrova gora. Po spojení Uher a Chorvatska v r. 1102 však ztratil na významu. Až do konce 20. století zde srbské obyvatelstvo tvořilo většinu, jakkoliv byl Knin v rámci Jugoslávie součástí Chorvatska. Ještě před vyhlášením chorvatské nezávislosti v r. 1991 se Knin prosadil jako centrum srbské menšiny v Chorvatsku a stal se centrem separatistické Republiky Srbská Krajina. Ta byla dobyta Chorvaty až při operaci „Oluja“ (Bouře) v létě 1995. Válečná poškození jsou dnes již zahlazena a město je zcela „pochorvatštěno“.
Nad městem dominuje velkolepá zřícenina hradu, založeného v 11. století a později přeměněného na tureckou pevnost. Od 18. století je v troskách, ale i ty jsou stále velkolepé. Dnes je tu muzeum, ale hlavně je odtud úchvatný výhled, m.j. na nejvyšší chorvatskou horu Dinara. Ve městě a okolí je několik církevních staveb, či spíše jejich ruin. Asi 5 km odtud se nachází poutní místo Biskupija.