Vukovar, město se 44,6 tisíci obyvateli, vstoupilo do našeho povědomí po roce 1991, kdy se v Jugoslávii rozpoutala bratrovražedná válka, které jsme z našich Čech moc nerozuměli. Město bylo dějištěm jedné z největších bitev této války.
Když to zjednodušíme, po rozpadu Jugoslávie se Chorvatsko osamostatnilo a tím se spustilo vzájemné nepřátelství se Srby, které mnohdy přerostlo k vraždění. Nepomohla ani jednání Evropské unie. Většina chorvatských žen a dětí město opustila, Srbové odešli také z větší části a na Vukovar začala 25. září 1991 útočit srbská armáda. Město bylo v listopadu armádou dobyto a nastalo drancování a masakr civilních obyvatel (Chorvatů). Pro svět byla tato válka velkým rozčarováním. Město pak zůstalo v rukách Srbů do doku 1998, kdy bylo mírovou smlouvou převedeno pod záštitou OSN pod rámec Chorvatska.
Poloha a historie
Vukovar leží na břehu Dunaje a na jeho soutoku s řekou Vuka v nejvýchodnějším cípu Chorvatska. Tady je nutno podotknout, že město nemá žádný most přes Dunaj, nejbližší je severně 30 km u Erdutu a východně v Iloku přes 40 km.
Osídlení města a okolí je velmi staré, pro Řím to byla důležitá oblast, kde se stavěly tábory proti barbarům, aby nemohli táhnout na Řím. Později sem přišli Avaři a Slované (Chorvaté), ti tu již zůstali. Na místě města kolem roku 1000 stála pevnost Vukovo, od roku 1231 povýšena na město. Od 16. století se zde začali usazovat i Srbové (Valaši).
Památky
Významnou památkou je barokní zámek (zde nazývaný hrad) Eltz z 18. století. Budova stojí v centru města a byla v občanské válce takřka zničena. V letech 2008 až 201 byla ale zrekonstruována a je v ní muzeum. Z dalších památek je nutno uvést barokní domy v centru města, františkánský klášter, farní kostel sv. Filipa a sv. Jakuba, pravoslavný kostel sv. Nicholase.
Nedaleko města na břehu Dunaje směrem na Ilok je Vučedol s bohatým archeologickým nalezištěm. Zde nalezená rituální nádoba “Vučedolská holubice” je považován za symbol města. Ale jinak je Vučedol známé letovisko, rájem pro rybáře s krásnou písčitou pláží na zalesněném ostrově v Dunaji.
Moderní doba
Tady si můžeme říct, že na rozvoji Vukovaru měli značný podíl i Češi, konkrétně tu ve 30. letech 20. století vznikly Baťovy závody a sídliště v Borovo Naselje. Po roce 1945 byl podnik znárodněn.
Procházka městem
Na procházku je asi nejvíc atraktivní ústí řeky Vuky do Dunaje a promenáda podél Dunaje, kde jsou i pláže a místa, která nabízejí možnosti různých sportovních a rekreačních aktivit v průběhu celého roku, a to zejména v létě, kdy je možné se koupat. Na Dunaj a Vuce je také populární rybolov, kdy se loví sumci, candáti, kapři, štiky a jeseteři.
Střed města je památkově chráněn. Zastavme se u Grand Hotelu, nejslavnějšího díla monumentální historické architektury ve městě z konce 19. století, je v něm i divadelní sál. Když přejedeme most přes Vuku, staneme u rodného domu nositele Nobelovy ceny Lavoslava Růžičky.
Na nábřeží pak stojí již zmíněný zámek Eltz s Muzeum města Vukovar. Proti němu stojí Palace Sirmienské župy z 18. století. Dáme se dál po promenádě Eltz podél Dunaje k františkánskému klášter a kostel sv. Filipa a Jakuba z 18. století. Je to nejstarší dochovaná stavba Vukovaru. Budova Gymnázia je z roku 1891.
Doprava
Vukovar je přístavem, po Dunaji se po nástupu páry dalo i dá dostat až do Budapešti, do Vídně, ale po proudu do Rumunska. Železnici má město do roku 1879, ta dodnes hraje v dopravě velkou roli. Silniční tahy spojily město s Osijekem, Novým Sadem, Vinkovcem atd. V poslední době stoupá i důležitost letecké dopravy, protože v Klisu (20 km) vzniklo nové letiště.