Město Veliká Gorica se svými necelými 32 tisíci obyvateli (asi s 60 tisíci s připojenými obcemi) patří mezi větší města Chorvatska. Ruku na srdce, asi málo kdo ho bude z ČR znát.
Město leží 16 km jihovýchodně od Záhřebu, do jehož aglomerace náleží, ostatně po roce 1974 bylo jeho součástí. Od roku 1995 je již město opět samostatné. Pokud to vezmeme geograficky, leží v nížině zvané Turopolja.
Pár slov k historii
Ve městě i v okolí se našly zbytky z římských dob, kostel se zde připomíná v roce 1228, ale městem se obec stala až 1560. Kostel byl zničen Turky, takže se musel postavit nový. Centrem města bylo velké náměstí, kde se konaly zejména koňské trhy. Další náměstí sloužilo k prodeji dobytka. Ve středu města si obchodníci stavěly domy, ale od konce 19. století se stavěly i veřejné budovy (okresní úřad a soud, první chorvatská spořitelna, nemocnice, stavební škola aj.). Většina budov je dílem architekta Nikoly Hribara. V letech 1907 až 1937 jezdila ve městě koněspřeška.
Nové časy města
Po 2. světové válce se stavěly celé bloky obytných budov, z Veliké Gorici se stalo satelitní město Záhřebu. Město má Muzeum Turopolí, zaměřené hlavně na přírodní vědy, a univerzitu. Největším svátkem tu je 13. prosinec, kdy se slaví svátek sv. Lucie, patronky města. Na den 23. dubna se konají ve městě i v okolí slavnosti “Turopoljsko jurjevo” jako lidové oslavy jara.
Doprava
Město leží na železniční trati ze Záhřebu do Sisaku. Nedaleko severně od města se rozkládá záhřebské letiště, ale kromě toho se u Veliké Gorici nacházejí tři menší přistávací plochy, letiště Buševec, Veleševec a letištní plocha technického ústavu ve Veliké Gorici.
Hlavní silnicí je odtud napojení na Záhřeb po tzv. Velikogorické silnici, což je jedna z nejrušnějších silnic v Chorvatské republice. V současné době se buduje východní obchvat města, ze kterého bude Veliká Gorica spojena s východní části Záhřebu po mostě a na dálnici Záhřeb-Sisak. Veřejná doprava mezi Velikou Goricí a Záhřebem a okolními osadami je řešena ZET (Záhřebská elektrická tramvaj).
Průmysl
Hospodářský rozvoj Veliké Gorici byl založen na malých a středních podniky a zemědělství. Největším podílem měl obchod, služby a podnikatelské služby, stavebnictví, pohostinství, doprava aj. Ale nejznámějším oborem byl dřevoobráběcí průmysl, kdy se z červeného dubu vyráběly například hračky pro děti. Ve městě pracovalo také několik mlýnů (SEC Turopolje).
Dnes je tu rozvinut zpracovatelský průmysl a obchod, následuje doprava, skladování a spoje. Ve Veliké Gorici je také letecký technický institut, v tomto směru jediná instituce v Chorvatsku pro údržbu a opravy civilních a vojenských letadel a vrtulníků.
Okolí
Okolí města je proslavené množstvím dřevěných budov (kostely, fary, statky, domy). Nedaleko města tečou tři řeky, Lomnice, Sáva a Odra, jsou zde oblasti porostlé duby, proto je toto dřevo tak pro tento kraj historicky známé. Největším dubem je “Turecký”, chráněný jako přírodní památka. Východně leží jezero Čiče, které je rekreačně využívané.
Město leží na úpatí Vukoměřického pohoří (Vukomeričke gorice) s nejvyšším vrcholem Režidovka (255 m). V pohoří určitě stojí za návštěvu obec Kravařsko, nad kterou jsou zbytky římského města Ad Pokuty, na kterém stávala chorvatská obranná věž a pod ním je Ďáblova jeskyně, připomínající přírodní arénu. Zajímavá je i obec Pokupsko s opevněným kostelem a pěkným údolím řeky Kupy.